Počátky osídlení
Nejstarší stopy lidského osídlení střelického katastrálního území vedou až hluboko do pravěku, do doby kamenné neboli paleolitu, přesněji do její nejmladší fáze pojmenované mladý paleolit, trvající asi od 50 do 10 tisíci let před naším letopočtem.
Aurignacien
Do aurignacienu, což je jedna z archeologických kultur tohoto období, patří mezi nálezy různých pazourkových nástrojů, jako jsou rydla, škrabadla, drásadla, hroty a úštěpy, pocházející většinou z pomístní trati Bílé líchy. V archeologickém období zvaném neolit neboli mladší doba kamenná, které trvalo asi od roku 8000 do roku 2500 před naším letopočtem a v němž došlo přechodu od kočovného způsobu života paleolitického člověka k zemědělství, a tím i k trvalejšímu osídlení, stala se ukazatelem kulturní vyspělosti lidstva keramika a její výzdoba. Z tohoto období nalezli archeologové na střelickém území nádobové střepy se spirálovitou neboli volutovou výzdobou, žulové i břidličné mlaty, sekyrky i jejich zlomky, žulový mlýnek, různé pazourkové nástroje, člunkovité klíny, provrtaná břidličná rádla a motyky, vesměs pocházející ze sídlišť neolitických zemědělců v Líchách u palouka, Bílých líchách a u lesa Lotrůvky.
Mladší neolit
Mladší neolit, představovaný tzv. moravskou malovanou keramikou , je na střelickém území zastoupen nálezy ze sídlištních jam z Bílých Lích, Dolní trati, Padělků u mlýnka a Utopených. Jde vesměs o nádobové střepy, většinou jen s málo zachovaným červeným, žlutým, vzácněji i bílím malováním, dále o zlomky pazourkových nožů, škrabadel, rydel, vrtáků a podobně.
Eneolit
Pozdní dobu kamennou čili eneolit, trvající od roku 2500 do roku 1200 př. n. l., někdy též nazývanou chalkolitem neboli dobou měděnou, charakterizují nálezy nádobových střepů a kamenných nástrojů z Bílých lích, náležící k tzv. kultuře jevišovické.
Doba Bronzová
Dobou bronzovou, trvající od roku 1700 do roku 700 př. n. l. zastupují v archeologických nálezech ze Střelic zatím pouze dva bronzové náramky. Z doby halštatské neboli starší doby železné, trvající do roku 700 do roku 400 př. n. l. nezaregistrovali na střelickém území zatím žádný nález.
Doba Železná
Naproti tomu z mladší doby železné, též laténské nebo keltské, trvající od 5 do 1 století př. n. l., pochází objev keltské sídlištní jámy neboli zemnice, odkryté při orbě v Dolní trati v roce 1946, v níž nalezli několik desítek zlomků různých výrobků, mezi nimi také střepy nádob zhotovených ručně i na hrnčířském kruhu, kovaný drát, dvojkónický kulatý přeslen, železný sekáč a zbytky železné strusky.
Doba římská
Z doby římské, neboli z 1. až 4. století našeho letopočtu a z doby stěhování národů, trvající až do 6. století, pochází zatím jen několik roztroušených nálezů nádobových střepů, zanechaných zde procházejícími římskými vojsky nebo lidem neznámého původu. Ani z doby hradištní, trvající od 6. do 10. století, popřípadě až do 12. století, není ze střelického katastru dosud popsán žádný archeologický nález, avšak z objevu slovanského kostrového pohřebiště v polích u troubského kostela usuzujeme, že slovanské osídlení, popřípadě zemědělské využívání půdy odtud pravděpodobně zabíhalo až na velmi blízké střelické území.
Téměř na všech shora uvedených pravěkých lokalitách dodnes nacházíme poměrně hojný střepový i jiný materiál, bohužel však následkem tisíciletého zemědělského obdělávání půdy značně porušený. Archeologické nálezy z území naší obce jsou většinou uloženy v depozitářích Národního muzea v Praze a Moravského muzea v Brně.