Kroj na Brněnsku, patřící spíše do skupiny západomoravské, se liší jen malými detaily.

Podíváme-li se na kroj mužský, jsou rozdíly v některých obcích v barvách vest. Někde nosí vesty barvy červené, jako na východním Brněnsku, jinde modré, jako u nás. Podle pramenů nosívali asi před 100 lety červené vesty svobodní chasníci a tmavé vesty ženatí. Jiný pramen rozlišuje vesty podle svátků: na první den hodů a ostatků byly vesty barvy červené, druhý a třetí den zelené, modré i hnědé. I vrchnosti byly vítány v červených vestách. Kalhoty se nosívaly nejvíce ze žluté kůže, krátké, později tmavé, zasunuté do vysokých bot. Košile bývala vždycky bílá s bílým vyšíváním. Klobouk černý široký s pentlí, na slavnosti bohatě zdobený do výšky i do šířky. Z původního oblečení zůstala jen tmavá vesta, na pravé straně zdobená lesklými knoflíky a na levé dírkami. Dále kalhoty z tmavé látky a nízké střevíce, výjimečně holínky. Klobouk nosí chlapci černé barvy, na slavnosti jej zdobí děvčata dělanými kytičkami a stuhou - trikolórou (ta se datuje od vzniku republiky), do té doby pestrými pentlemi.

Ženský kroj je celý bílý a nosí se při různých slavnostech. Rukávce jsou z bílého plátna, u krku zdobené vyšívanou krajkou, vpředu na zapínání. Rukávy jsou bohatě nabírané, na okraji též vyšívané, naškrobené na tuho a nad loktem se zavazují tkanicí. Kordulka - živůtek se obléká přes rukávce. Látka se používá brokátová, pozdější je sametová nebo hedvábná a bohatě se zdobí, dnes podle vlastního vkusu. Zapíná se na háčky a šněruje se pentlí, provlékanou našitými kroužky. Šorce - sukně jsou z bílého plátna. Škrobí se žehlením za syrova a skládají do varhánků. U spodního okraje jsou zdobeny krepinkami nebo bílým vyšíváním. Délkou sahají asi do půli lýtek. Fěrtoch - zástěra se dříve nosila bílá plátěná s "cestou" - vyšívaným ozdobným pruhem ve spodní třetině délky, dnes hedvábná. Materiálem ladí s kordulkou a je zdobena našitou aplikací. Zavazuje se vzadu širokými vázačkami, které splývají od pasu přes šorce. Půlka je nejparádnější částí kroje. Je to plátěný šátek trojúhelníkového tvaru, bohatě zdobený výšivkou v rohu i cípech. Nosí se pravoúhlým cípem položeným na záda a přes ramena, na prsou zkřížený a vzadu převázaný v pase. Pěkně vyšívané cípy se rozloží přes šorc. Hlava je zdobena velkým čtvercovým červeným květovaným šátkem "vídeňským". Ten se váže v naší obci obdobně jako na Brněnsku. Složený do trojúhelníku se sváže v týle, upraví se hlava, cípy svázané se vedou na temeno hlavy složené do věnečku. Tam se přes sebe přehnou a jeden cípek se sroluje v tzv. růžek. Punčochy se nosí bílé, dříve i červené. Střevíce jsou černé barvy. Zjednodušení nastalo, když ženy začaly chodit do práce do brněnských továren. Pro větší pohodlí a zjednodušení oblékání odložily půlku a šátek a začaly se oblékat podle vzniklých podmínek. Místo půlky okopírovaly "krézl", který se jednoduše a lehce připne kolem krku. Je to pruh vyšívané plátěné látky, bohatě nařasené a naškrobené jako šorce, podobně jemně navarhánkované po celé šířce ve dvou řadách nad sebou. Hlava bývá nyní prostovlasá.

Ve Střelicích se tradičně konají počátkem léta na svátek Nejsvětější Trojice mladé hody a vždy třetí neděli v říjnu staré hody (císařské posvícení zavedené císařem Josefem II.). V tyto dny mládež obléká střelický kroj. Na fotografiích uvidíte střelický kroj a jednotlivé díly dobového oblečení vystaveného v Základní škole.