Tyto názvy jsou zde uvedeny abecedně podle prvního písmene názvu - v úřední nebo spisovné podobě - a zvýrazněny tučným písmem např.: U proutna.

Případné vžité pojmenování v tak zvaném střelickém nářečí je za tímto úředním názvem uvedeno v kulaté závorce např. (Hóprotna). Části větších celků jsou psány kurzívou jako třeba u Mladé hory Mrkovníky. Odlišné, zpravidla starší pojmenování pro stejný celek je v uvozovkách např. pro Mladou horu "Nová hora". Nejsou zde uvedeny zpravidla různé varianty a gramatické přepisy jednoho názvu, které lze snadno dovodit např. pro pozemkovou trať Na obravách - na Obrawa, Wobrawa, Obravy apod. Názvy jsou doplněny pokud možno stručnou charakteristikou, případně historií vzniku názvu, legendou či jinou zajímavostí. Na konci každého hesla je v kulaté závorce číslo obrázku, na kterém se název vyskytuje např. (3). Pokud toto číslo chybí, pak jde o zapomenutý název zjištěný převážně ve starší literatuře, který na katastru obce dnes nelze lokalizovat.

Aleje - viz. První alej

Amerika - část lesa, kde byl na střelickém katastru poprvé (kolem roku 1900) vysázen smrk jako monokultura. Byla to novota jako objevení Ameriky. (3)

Bílé líchy - pozemková trať, která původně zahrnovala lesy a pole s částmi Lamfétky, Březečí, Šibrnky, (Líchy nad Doubravami, Tály, Míry) a Vanecký kout. Název pravděpodobně vznikl od lehké půdy zvané Belina. (1, 2, 3)

Boží pole - pozemková trať spolu s Kopečkama, Chodinci a Panskými zahrádkami. Název vznikl pravděpodobně v době, kdy asi v těchto místech byly společné hroby po morových epidemiích a tito mrtví nesměli být pochováni na hřbitově v obci. (2, 3)

Bryknerka - hlubší místo na Bobravě, kde bylo možné se koupat. Název je odvozen od sousedící Brücknerovy louky (z č. 156). (3)

Březečí - část pozemkové tratě Bílé líchy. Dříve zalesněné asi břízami (obecní lesy), dnes název pro zahrádkářskou oblast. (3)

Bučínská pastviska - kdysi obecní pastviska. (3)

Bučínské louky - pozemková trať. Dělila se na louky horní, kterým se též říkalo "u mlejnka" (kolem roku 1930 bylo v těchto místech u silnice ještě patrné zbořenisko po mlýnu) a louky suché (1, 2, 3)

Cihelna - jedná se o poslední obecní cihelnu, jejíž pec byla v dnešní zahrádce domu č. 259 a jejíž provoz byl zastaven v roce 1934. Starší cihelna byla mezi ulicemi Na hrázi a Nová (viz. pomístní název Za cihelnou) vedle domu č. 135, kde později stávala chalupa postavená p. Brabcem a zbořená začátkem šedesátých let tohoto století. Tato starší cihelna byla zrušena asi před 100 lety. Patrně nejstarší cihelna byla za domy č. 1, 2, 3 a 4, které neměly humna až k dnešní cestě Za humnama a říkalo se tam "Na holých zahradách". (3)

Černý chodníček - vznikl ve dvacátých letech 20. století. Název odvozen od černé škváry, kterou se chodník zpevňoval. Dříve se chodilo po železničním náspu.

Čtverec - lesík nad Lamfétkami, dříve obdélníkového tvaru oddělený polem od zalesněných strání nad Bobravou (viz. též Muchův hájek). (3)

Čtvrtky - někdy též "Čtvrtky u výhona" - pozemková trať. (1, 2, 3)

Čtyři čtvrtečky - čtvrtečky na vyrovnávání výměr v hlavních pozemkových tratích. (3)

Díly - několik pozemků v Prostřední trati hned za dědinou po Čtyři čtvrtečky od silnice Střelice - Nebovidy po polní cestu, která vedla v prodloužení ulice Za humny k Padělkům u mlýnka (po kravín) (3)

Dlouhý - část pozemkové tratě Mladá hora. (3)

Dolní konec - místní název pro dolní část obce. (3)

Dolní pastviska - obecní pastviny o výměře 7,8 staromoravských výsevkových měřic (k roku 1749) tj. asi 1,8 ha, byly tehdy od Hrázky až po Cikánskou louku (na nebovidském katastru) a dále podél katastrální hranice na sever až k Podskalskému mlýnku. (2, 3)

Dolní poloudělí - Dolnj Polo Djele roku 1788 - viz. Dolní trať.

Dolní rybník - viz. Rybníčky.

Dolní trať - kdysi též "Spodní trať" - jedna ze tří hlavních pozemkových tratí starého tříhonového osevního postupu. (1, 2. 3)

Domínkůj padělek - lidové a humorné pojmenování nového hřbitova. Byl zřízen na pozemcích získaných výměnou za obec od Havla Antoše z č. 40 a Františka Komárka z č. 41. Dům č. 41 měl přízvisko U Domínků po předchozím hospodáři Dominiku Komárkovi. Nový hřbitov byl po zrušení starého hřbitova kolem kostela zřízen v letech 1857 až 1858 (později dvakrát rozšířen v roce 1929 a 1967). (3)

Dopole - roku 1752 - viz Topolní líchy.

Dvůr - klášterní dvůr postavený po roce 1375 s převorskou rezidencí. Po zrušení kartuziánského kláštera v Brně - Králově Poli (v roce 1782) změnil od roku 1786 čtyři majitele než ho v roce 1807 při veřejné dražbě koupil i s pozemky střelický pololáník a rychtář Matouš Holešovský z č. 53 spolu s 39 podílníky. (3)

Farská síčka - les, který kdysi patřil do pozemkové tratě Hukle. (3)

Ganácké zmole - též "Ganecké zmole" nebo "Kanada" - část původní pozemkové tratě Kovářky. Z jedné strany končily Radovánkami, z druhé strany dnes zalesněným výběžkem (zalesněno po roce 1950) před Druhou alejí. Název asi odvozen od ganců - kanců - divočáků, kteří se zde vyskytovali. (3)

Grefty - pozemková trať. Dnes často s Novosady a případně Kopečky označovaná "Pod vojákama". Na mapě stabilního katastru z roku 1825 je název "Krafty". Kdysi zde byly vinohrady a zvýšeným mezerám mezi řadami hlav vína se říkalo grefty. (3)

Hačky - někdy též "Háčky" - pozemková trať. Dělila se mezí s remízkem na horní a dolní. V josefínském katastru z roku 1788 se dělily na "Hačky" a "Krátké hačky". Na mapě stabilního katastru z roku 1825 je zkomoleně "Hareky". Název je asi odvozen od háčků, který tvar pozemků připomínal. (1, 2, 3)

Hadí kopec - kamenitý svat ve Střelickém lese. (3)

Háj, Heyholz - viz. Střelický les.

Hájek - listnatý les původně oddělený pozemky od lesa Vysoké hory. Dříve bylo hájků více (viz. též Muchův hájek). (3)

Haneky - pozemková trať, kdysi vinohrady, dnes zahrádkářského charakteru. (1, 2, 3)

Horní kopec - místní název pro část obce nad kostelem, dnes prakticky nepoužívaný.

Horní pastviska - obecní pastviny o výměře 19,2 staromoravských výsevkových měřic (k roku 1749), tj. asi 4,1 ha mezi Střelickým potokem a ulicí Ant. Smutného asi od č. 687 po č. 665 a výběžkem na jih podél Žlebů pod Skalku a na sever přes dnešní hřiště za trať mezi kanálky až ke křížku.

Horní pole - pozemky čtyř láníků a dvou pololáníků nad Horní tratí vedle Kousků u grefet.

Horní poloudělí - (Horní Polo Diela roku 1788) - viz. Horní trať.

Horní rybník - viz. Rybníky.

Horní trať - jedna ze tří hlavních pozemkových tratí starého tříhonového osevního postupu. Roku 1788 Horní trat Polo Diela (2, 3)

Hrázka - ještě dnes je patrná. Původně pro rybníček na rozdíl od hráze pro rybník na Konfrotem. Běžný název je též "Konicarova hrázka" podle Konicarů z č. 194 (dům č. 194 je dnes zbořen). (3)

Hrubé padělky - pozemková trať. Dnes z větší části zastavěná. Součástí byla pastviska za železniční tratí mezi prvním a druhým kanálkem, kde též po druhé světové válce bylo krátce fotbalové hřiště. (2, 3)

Humínka - (Homínka) - malé pozemky na vyrovnání domovních parcel sedmi hospodářů, kteří neměli pozemek u domu (č. 46, 47, 48, 49, 97, 98 a 102). (3)

Chromky - pozemková trať. V rektifikačních aktech z roku 1752 je zaznamenán název "Chranka". Na mapě stabilního katastru z roku 1825 je chybně označená jako "Horny Ribnik". (2, 3)

Chromky mezi lesem - roku 1788 - viz. Mezi lesem.

Chřib - jeden ze tří pozemků na katastru obce, který měl samostatný název (byly to Chřib, Žleb a Tabule). Tento pozemek si ponechala vrchnost při parcelaci části panského dvora v roce 1785, aby měla přístup k rybníčku. Patřil jí až do roku 1918. (3)

Chudince - (Chodince) - řemenovité pozemky pro drobné držitele. (2, 3)

Jandekovo brodidlo - viz. Loučky.

Jedliny - část lesa s hraničním stromem v selském lese (viz. též U habra). (3)

Jégrhóz, Jäherhaus - viz. Myslivna.

Jelkova zmola - dělí Líchy nad obravama zhruba na poloviny. Název podle jednoho z majitelů (Jelkovi od jména Jiljí - Kazdovi z č. 12). Ve zmole bývali i liščí nory. (3)

Jezevčí nory - myslivecký název pro část lesa pod Čertovýma šlapama nad loukami Maxovky. (3)

Joukalův les - viz. Vanecký kout.

Jožkovka - název podle Josefa Zedníčka z č. 69 (po první světové válce), který se tam chodil koupat a velel partě kluků. (3)

K netrófalkách líchy - roku 1825 Netrofalkam Lichy (viz. Netrófalky).

Kalvárie - název vznikl dle zápisu na začátku kroniky obce Střelice v roce 1712 pro kopec nad Trpínem, kde nahoře u polní cesty, která vede nad Výhonem mezi Klínky a Klínečky k Myslivně, nad Síčkami byl postaven velký dřevěný kříž a podél cesty K myslivně od Špimberku bývala křížová cesta. (3)

Kamínky - též "Kaménky" - na mapě stabilního katastru z roku 1825 je takto označena horní část Dlouhých novosadů pod Greftami. (1, 2, 3)

Kanada - viz. Ganácké zmole.

Kanálky - viz. První kanálek.

Kartouzský mlýn - viz. Šafránkův mlýn.

Kejbaly, Kébale - pozemková trať. Na mapě stabilního katastru z roku 1825 zkomoleně Kabely. (1, 2, 3)

Klínečky - část pozemkové tratě Mladá hora. Malé pozemky s výměrami asi 2 ary i menší. (3)

Klínky - část pozemkové tratě Mladá hora. (3)

Konicarova hrázka - viz. Hrázka.

Kontrof - záhadný název užívaný pro prostor kolem nám. Svobody, prapůvodně bažiny, které lokátoři se svými pomocníky kdysi kolem 12., 13. století případně později upravovali a osídlovali (je možné, že název vznikl zkomolením názvu Kondorf tj. Konrádovy dediny nebo podobně. Archivní materiály zatím mlčí. (3)

Kopaniny - (Kopajna) - pozemková trať. Dělí se na horní a dolní oddělené Lesíkem. Dolní se později dělily za Petrovou zahradou na dolní a prostřední. V roce 1752 se horní část o výměře 7 měřic, tj. přes 1,5 ha, nazývala "Pod Wynohrady", později "Kopanina pod Wynohrady", dolní část jako "Kopanina wedle Lesem". (2, 3)

Kopečky - část pozemkové tratě spolu s Božím polem a Panskými zahrádkami. (2, 3)

Kousky u grefet - viz. Padělky u grefet.

Kovářky - pozemková trať. Na mapě stabilního katastru z roku 1825 je tento název Kowarzky zaznamenán v místech Bílé líchy jižně od Březečí. Na indikačních skizzách z roku 1871 má také podstatně větší rozlohu než je dnes uznávaná. Název je odvozen asi od pojmenování části lesa, který byl určen jako zásoba paliva pro kováře. (1, 2, 3)

Lamfétky - dříve se pomístní název užíval pro lesy a pole na jižním svahu pozemkové tratě Bílé líchy. Dnes je to převážně území pro rekreaci s chatami. V těchto místech byly archeologické nálezy patrně starého sídliště a název mohl vzniknout zkomolením kdysi možná královských pozemků Land feld. Název však mohl vzniknout od rodového jména Lamfetů, kteří ve Střelicích žili. Např. Václav Lamfet - konšel a jednačtvrtláník z č. 9/10 měl ze dvou manželství 13 dětí, zapsaných v matrice jako Lampffegt, Lafet, Laffet apod., po jeho smrti 19.5.1694 jméno Lamfetů ze střelických matrik mizí. (2, 3)

Lazebnice - pozemková trať, převážně zalesněná, hlavně na začátku padesátých let 20. století. V lidovém podání se udržuje názor, že v těchto místech stávala osada Chroustovice, která zanikla patrně při náboženských nepokojích někdy ve 12. či 13. století a podle pověsti zde měly být také sluneční lázně. (3)

Lesík - (Lesék) - cíp listnatého lesa pod Amerikou. (3)

Liborova zmola - při prvním dělení obecních pozemků před rokem 1710 se soudil Libor Antoš z č. 85/86, majitel prvního pozemku Topolních lích, s obcí proto, že tato strž patří ještě k těmto líchám a spor vyhrál. (3)

Líchy nad doubravami - část pozemkové tratě Bílé líchy. (2, 3)

Líchy od hanek - pozemková trať. Pole a lesy. (1, 2, 3)

Líchy k palouku - pozemková trať. (2, 3)

Liščí nory - myslivecký název pro část lesa na vyvýšeném místě mezi zabitým Žlebem a severnějším žlebem. (3)

Lišky škařenské - (Škařinský lišky) - pozemková trať podél Škarinského potoka převážně zalesněná. Na indikačních skizzách z roku 1825 je označena jako "Malé líchy" a "Škařiny". (1, 2, 3)

Lópanisko - dubový les pod Novinou. Název odvozen od loupání dubové kůry na tříslo, které prováděl tesařský mistr Ant. Dufek v letech asi 1915 - 1920. (3)

Lotrůvka - starobylý název pro část lesa, kterým vedla jedna větev staré obchodní cesty z Brna do Ivančic a dále do Znojma, kde se podle živé lidové tradice ve stržích - zmolách a stráních zdržovali lapkové - lotrové. V josefinském katastru v roce 1788 byla cesta od výhonu (asi shromaždiště před Lotrůvkou vpravo nahoře na rovince) přes Lotrůvku - Utruwka - k Bobravě popsána jako příhon pro dobytek. Ve stržích jižněji nad studánkou, případně na jednom obecním pozemků nad Lotrůvkou v druhé polovině 19. století bylo veřejné mrchoviště. (3)

Loučky - někdy též "Louky". Část pozemkové tratě Nivky. V nich bylo též tzv. Jandekovo brodidlo používané k ledování do dvacátých let 20. století a zavezené těsně po druhé světové válce. (2, 3)

Louky naproti troubskému kostelu - viz. Nad křížem u mostu.

Louky pod chromkama - záznam z roku 1788.

Malé padělečky - uvedeny v roce 1752. Byly patrně mezi Dolní a Prostřední tratí pod Padělky naproti troubskému kostelu.

Malé padělky - zapomenuté pojmenování pro malé pozemky, které v roce 1752 doplňovaly kousky v Padělcích u mlýnka.

Malé líchy nad škařinami - roku 1788 - viz. Lišky škařenské.

Malý - část pozemkové tratě Mladá hora. (3)

Mariin dvůr, Mariánský dvůr, Marienhof - viz. Myslivna.

Mastná hora - pozemková trať, kdysi vinice, později po zničení vinic révokazem nahrazeny převážně keři rybízu. Záznam pomístního názvu je již v roce 1673. (1, 2, 3)

Maksovka - les, který kdysi patrně patřil svobodníkovi - veliteli střelců. Později les zabrala obec a při rozdělování pozemků při koupi statku hrabětem Mitrovským byla nové vrchnosti vyměřena menší část lesa, než jí ve skutečnosti patřila. Název patrně odvozen od vlastního jména Max, Maxmilián nebo podobně. (1, 2, 3)

Maxovky - louky. (3)

Mezi lesem - pozemková trať. (2, 3)

Mezi mlýny - někdy "Mezi mlýnem" - pozemková trať. (1, 2, 3)

Míry - část pozemkové tratě Bílé líchy. Pozn.: Jako míry byly obecně nazývány všechny pozemky, které vznikly při parcelaci klášterních pozemků v roce 1785. (3)

Místní trať - souvisle zastavěná část katastru obce. Dnes podél komunikace měří 2,5 km a k zámečku 3 km. (1, 2, 3)

Mladá hory - pozemková trať. Patří do ní Klínky, Klínečky, Síčky, Mrkovníky, Malý, Dlouhý a Zajíčky. Dříve, minimálně v 18. a 19. století, se tato trať nazývala "Nová hora". Vinice zde byly vysázeny až po roku 1673. (1, 2, 3)

Mrkovníky - část pozemkové tratě Mladá hora. Dnes název pro zahrádkářskou oblast. (3)

Mrňova pole - časové pojmenování pro strž v tálech Topoloních lích patřící Šafránkům z č. 7, která je poblíž strážního domku ČSD č. 186 v němž bydlela asi do dvacátých let tohoto století rodina drážního zaměstnance J. Mrně. (3)

Muchův hájek - zvaný též "Čtverec" - název podle majitele Antonína Muchy z č. 43. (3)

Myslivna - Jégrhóz - postavená kolem roku 1840 hajanskou vrchností - tzv. panský dvůr s č. 178. Ve starších publikacích zvaná též "Mariin dvůr" či "Mariánský dvůr" - "Marienhof". Na rozdíl od kartuziánského dvora č.151 až č. 177 postaveného po roce 1375 s panskou myslivnou č. 149 v historické části obce. Původně to byly budovy a prostor pro uskladnění ulovené zvěře a hostiny po lovech. Dnes je zde chov koní. (3)

Na holých zahradách - tento název se užíval na více místech. Jednak viz. Cihelna, díle na místě původně zmoly (dnes zahrnuté) od Kozí strany k Chloupkově uličce. Další byly ve zmole, dnes místní silnice k Trpínu. (2)

Na Italce - tůň na Bobravě u Řejčkovských louk. (3)

Na mírách - viz. Obecní míry.

Na obravách - pozemková trať. Dříve zvaná též "Obrawa", Wobrawa" apod. Horní obravy byly od radostického mlýna asi do prostředku pozemkové tratě a díle Dolní obravy až po Lotrůvku. (1, 2, 3)

Na reglách - pozemková trať. Z větší části les. Název podle vrchu Regle. (1, 2, 3)

Na Špimberku - místní název pro domy v ulici K myslivně s čísly 62/10 (již zbořený) a 63/8. (3)

Na Válkových - louky. V josefinském katastru z roku 1788 je pod názvem "Wakowy" zapsáno v dnešní trati Chromky 11 kousků o celkové výměře 1,1 jitra, tj více než 0,6 ha. (3)

Na vlnách - bývalý lyžařský a sáňkařský sjezd u Vančáku. (3)

Nad dráhou - část původní pozemkové tratě Prostřední trať. Výstižnější by bylo Za dráhou nebo podobně. (3)

Nad Druhej - záznam z roku 1752.

Nad křížkem u mostu - někdy "…u mostku" - pozemková trať nad Solikovým křížem. Na mapě stabilního katastru z roku 1825 je pro tyto pozemky název "Lauky na prote trobskemu kostelu". (1, 2, 3)

Nad mlýnem - pozemková trať. (2, 3)

Nad obravama - kdysi rustikální (selské) lesy nad loukami pozemkové trati Na obravách od lamfétek po Lotrůvku.

Nad rybníkem - záznam z roku 1749 - Übern Teutch.

Nad zeliskama - zapomenutý název pro pozemky nad Chodinkcemi ke Kopečkům, vyznačený na indikačních skizzách a mapě stabilního katastru z roku 1825. (1)

Netrófalky - část pozemkové tratě Haneky. Pozemky často zamokřené. Na pamě stabilního katastru z roku 1825 zasahovaly až k hranici s Omicemi tzv. "Netrofalkam Lichy". (3)

Nivky - pozemková trať. (1, 2, 3)

Nová hora - viz. Mladá hora.

Nové rybníky - pozemková trať s dodnes zřetelnou asi čtyři metry vysokou hrází tzv. Nového rybníka, zřízeného v roce 1745. (2, 3)

Novina - název nových pozemků (odtud pojmenování), které vznikly po vyklučení části Střelického lesa po roce 1840. (3)

Novosady - Nebosád - pozemková trať, kdysi vinice. Dělily se na Novosady horní, dolní a dlouhé. Někdy se za součást považovaly i Kamínky nebo zaměňovaly Kamínky za Dlouhé novosady. (1, 2, 3)

Obecní míry - vznikly původně z dělení obecních pastvisek roku 1875. Tehdy 94 chalupníků uplatňovalo nárok, 91 zde dostalo pozemek po jedné měřici a 3 dostali pozemky za dráhou mezi cestami od křížku k Mastné hoře a k nádraží po vodní příkop od Mastných hor je druhému kanálku a říkalo se zde "Na mírách". (3)

Oplotňa - v rektifikačních aktech z roku 1749 jsou dva pozemky o celkové výměře přes 4,7 měřice, tj. asi 1 ha, označeny jako aus der

Oplotnia a bey der Oplotnia.

Padělíčky - pozemková trať, jejíž součástí jsou i Špargle a Tabule. Před postavením Rosické dráhy v letech 1854 - 855 byly součástí Horní tratě. (2, 3)

Padělíčky nad Lotrůvkou - (3)

Padělícky pod padělkama - malé kousky na vyrovnání výměr pozemků v hlavních tratích a padělcích přibližně v místech, kde v roce 1825 byly vyznačeny Padělky u troubského kostela. (3)

Padělícky u cihelny - zapomenutý název dnes zastavěných malých pozemků, tj. dnešní severní strana Nové ulice.

Padělícky u Novákovýho kříže - na mapě stabilního katastru z roku 825 byl pro tyto pozemky, dělené tehdy rovnoběžně s cestou stejně jako Padělky u kameňa, název "U tropské Cesty". (3)

Padělícky u rybníka - název je zaniklý. Dnes jižní strana Nové ulice.

Padělícky u troubského pastviska - záznam z roku 1788.

Padělky nad rybníkem - zaniklý pomístní název. Jsou to dnes zastavěné pozemky v ulici Ant. Smutného - lichá orientační čísla 1 až 75 a Komenské ulici s Příční.

Padělky nad Trpínem - část původní pozemkové tratě Padělky nad rybníkem. (2,3)

Padělky naproti troubskému kostelu - pozemková trať. (1, 2, 3)

Padělky u grefet - část pozemkové tratě Grefty. Na mapě stabilního katastru z roku 1825 jako "Pole u Grefet". Na indikačních skizzách z roku 1871 jako "Kousky u grefet". (1, 2, 3)

Padělky u kameňa - název podle bývalého hraničního kamene mezi katastry Střelic a Troubska. Byl to plochý kámen o rozměrech asi 1 x 1,5 m, který byl při scelování pozemků po roce 1949 asi zahrnut. Na začátku Mastné hory u cesty v místech, kde se lomila ke Greftám, byl jeden hraniční kámen katastru obce, druhý byl u těchto Padělků u kameňa a třetí na hranici mezi Utopenýma a Padělky u mlýnka. Selští mládenci, budoucí hospodáři a dnes již pamětníci vizírovali všechny tři kameny na jedné linii. Hraničních kamenů bylo ovšem na obvodu katastru mnohem více. (3)

Padělky u louk - záznam z roku 1752.

Padělky u mlýnka - nebo též "Padělky u Podskale" - pozemková trať. V 18. století se nazývaly "Hrubé padělky" Další "Hrubé padělky" byly v místech, kde se pojmenování podrželo dodnes. (1, 2, 3)

Padělky u pastviska - záznam z roku 1788.

Padělky u troubské cesty - záznam z roku 1788.

Padělky u troubského kostela - viz. Padělíčky pod padělkama.

Padoucí žlíbek - koryto potůčku na hranici katastru obce Střelice s Omicemi. (3)

Palach - viz. Střelická bažinka.

Palouček - místo dětských her nad Vančakem. (3)

Panenky - 3 až 4 pozemky mezi Božím polem a Dolními novosady, které kdysi patřily klášteru Panenek na Starém Brně - dominikánky u sv. Anny v letech 1321 - 1551. Po zrušení kláštera pro prostopášný život jeho chovanek získal později tyto pozemky V. Špaček, rychtář na Radlase (v Brně) a roku 1681 je směnil s naší obcí za pole nad mlynářskou loukou na Radlase. (3)

Panská liška - část Lích od Hanek. Jehličnatý les převážně borovice. Vrchnost získala tuto část lesa za závazek - povinnost zásobovat místní školu palivem. Tato povinnost platila ještě těsně po skončení druhé světové války. (3)

Panské zahrádky - malé řemenovité parcely východně od bílého (Švestkova z č. 8) křížku. (2, 3)

Panský - část Horní tratě za Úvozem po bývalou polní cestu od Železňáku do mastné hory. (3)

Panský les - viz. Střelický les.

Pěticestí - křižovatka či rozcestí pěti lesních cest a průseků ve Střelickém lese u Noviny. (3)

Písečňák - dříve se zde těžil méně kvalitní stavební písek. Nejvíce v letech 1970 - 1973 při stavbě dálnice Brno - Praha. V současné době je to řízená skládka. (3)

Pod padělky - zapomenutý název z roku 175 a 1788 pro louku pod Padělky u mlýnka o výměře 1,9 jitra, tj. asi 1,1 ha.

Pod rybníkem - záznam z roku 1788.

Pod vojákama - viz. Grefty.

Pod vsí - záznam z roku 1749 jako Unter Dorf.

Pole u grefet - viz. Padělky u grefet.

Pole u myslivny - pozemková trať. Název pro pozemky patřící původně hajanské vrchnosti. (2, 3)

Poloudělí - záznam z roku 1752.

Prostřední trať - jedna ze tří hlavních pozemkových tratí starého tříhonového osevního postupu. V rektifikačních aktech v roce 1752 nazvaná asi "Přední díl". Na mapě stabilního katastru z roku 1825 je název "Horny Trat Pole Dielu". (1, 2, 3)

Proti netrófalkám líchy - záznam z roku 1788.

První alej, Druhá alej, Třetí alej - obecní, dnes přestárlé třešňové aleje v pozemkové trati Pole u myslivny, kde kdysi handlíři vykupovali stromy s ovocem na sezónu a později pronajímali zájemcům. (3)

První kanálek, Druhá kanálek - průchodné kanálky pod náspem železniční tratě u fotbalového hřiště. Byly zbudované hlavně k odvádění přívalových vod od Hanek a Mastných hor do Střelického potoka. (3)

Přední díl - vit. Prostřední trať.

Přední líchy - název z toku 1752 dnes nepoužívaný. Patřily patrně k Prostřední trati.

Radovánky - dvě první parcely Ganáckých zmol nad Lotrůvkou, kde kolem roku 1870 byl dětský výlet. Kdysi rybíz a třešně, dnes první parcela zalesněná a druhá v honu JZD Bobrava. (3)

Rybníčky - pozemková trať po vysušení, před rokem 1785 pravděpodobně těsně po roce 1745, tzv. Dolního rybníka na Střelickém potoku pod dědinou o výměře 2,3 ha. Hrázka je dodnes zřetelná. (2, 3)

Rybník Nade vsí - viz. Rybníky.

Rybníky - pozemková trať (dnes v Místní trati) na místě vypuštěného (před rokem 1785) tzv. Horního rybníka nebo též rybníka "Nade vsí" o výměře asi 4 ha.

Řejčkovské - louky. Kolem roku 1752 nazývané patrně "Sečkovské" louky - Seczkowska. V Ořechově - Tikovicích je dodnes starý rod Seců, odtud možná pojmenování. (3)

Sadílkovská - zapomenutý název pro 30 kousků pastvisek v Chromkách o výměře 1,5 jitra, tj. asi 0,9 ha zapsaných v josefinském katastru jako Sadilkowsky nebo Sadjlkowsky Pastwisko či Pastwiska u Sadjlkowskich. Patrně část dolních pastvisek.

Sečkovské - viz. Rejčkovské.

Seslíky - 2 nebo 3 parcely severně nad Trokami. (3)

Síčky - Séčky - část pozemkové tratě Mladá hora. (3)

Skaliska - jihovýchodní skalnaté stráně ve Střelickém lese po Třetí alejí. (3)

Skalky - pozemková trať nazvaná podle vystupující skalky na západní straně. Pozemky dnes již z větší části zastavěné novou školou a učitelskými bytovkami. (2, 3)

Soudníky - pozemková trať (dříve součást tratě Kejbaly) vznikla i s názvem v době, kdy se obec soudila s hajanskou vrchností někdy v letech 1840 - 1870 a obec spor vyhrála. (2, 3)

Spálené líchy - část pozemkové tratě Topolní líchy mezi Rosickou dráhou a polní cestou ke Škařinám. Jejich název je od letních požárů, které vznikaly na polích od jisker z parních lokomotiv. (3)

Spodní trať - viz. Dolní trať.

Střelická bažinka - vznikla po postavení železniční trati Střelice - Hrušovany nad Jevišovkou v letech 1866 - 1869. Starší název byl "Palach", odvozený od lidového pojmenování rákosu obecního (Phragnites communis TRIN.). Od roku 1980 vyhlášena jako Chráněný přírodní výtvor o výměře 2,9 ha. Fytogeograficky významná asociace ostřic Carex diandra a Carex paniculata jsou zde jedněmi z posledních reprezentantů na jižní Moravě. Z Ornitologického hlediska je Střelická bažinka v širokém okolí jediným místem, kde hnízdí vodní a bažinní ptáci. (3)

Střelický les - původně královský. Nepatřil tehdy pod správu ani vrchnosti ani obce. Dříve zvaný "Hayholcz" (1375) či "Háj", též Panský les nebo "Kartouzský mlýn" (1825). Jeho částí o výměře 2 ha je též Střelický les vyhlášený v roce 1980 jako Chráněný přírodní výtvor. Je to jedna z nejbohatších lokalit výskytu chráněné rostliny třemdavy bílé (Dictamnus albus L.), dále zde rostou chráněné rostliny jako bělozářka větevnatá, lilie zlatohlavá, medovník meduňkolistý a prvosenka jarní. (1, 2, 3)

Suchánkův les - viz. Vršovice.

Šafránkův mlýn - pojmenování podle posledních držitelů, kteří mlýn vlastnili od roku 1866. Dříve zvaný též "Kartouzský mlýn" a podle záznamu z roku 1413 časově zvaný patrně jako "Vávrův mlýn". (3)

Šibrnky - viz. Zátoky.

Škařiny - zatím nejstarší známý záznam o dodnes používaném pomístním názvu na katastru obce Střelice existuje na listině z 1. května 1535. (1, 3)

Špargel - v roce 1752 dvacet pět hospodářů mělo pozemky v pozemkové trati "Krestách" (chřest) o celkové výměře 26 staromoravských výsevkových měřic (23.207 moravských čtverečních sáhů), tj. asi 6 až 7 ha. Dnes je to klín pozemků od strážního domku ČSD č. 182, kde se pěstoval také chřest. (3)

Špičák - tři pozemky do klínu nad Chodincemi u polní cesty, které vznikly rozdělením panského špičáku, zaznamenaného v roce 1752 jako Spiczak. (3)

Štogravy - pozemková trať. Dnes nazývaná také "Za školou". (1, 2, 3)

Tabule - jeden ze tří pozemků na katastru obce, který měl samostatný název. Je podél železniční trati a při stavbě železničního mostu pro silnici Střelice - Troubsko (1854 - 1855) byly na něm postaveny pece na vypalování cihel. Po pecích jsou dnes patrné pahrbky na pozemku. (3)

Tály - Tále - číst pozemkové tratě Bílé líchy. Vznikly původně z dělení obecních lesů a pastvisek v roce 1875. Asi tři parcely poblíž Muchova hájku se nazývaly "Tále u borovice". (3)

Topolní čtrtky - pozemková trať. Dnes z větší části patří do zastavěné Místní trati. (1, 2, 3)

Topolní líchy - pozemková trať. Na mapě stabilního z roku 1825 zapsaná jako Do polni lichy, což vede k názoru, že název tratě nebyl odvozen od topolů, kterém zde ani nebyly a nejsou, ale asi zkomolením výrazu Do polí. Součástí byly i "Spálené líchy". (1, 2, 3)

Trňák - klínové ukončení Huklí mezi polními cestami od obce nad Haneky a do Mastné hory. I zde projevili naši předkové smysl pro humor, když tuto část někdy nazývaly Meze nohama. (3)

Troky - několik pozemků oddělených mezerami ve svahu mezi Kopečkama a Božím polem. V roce 1788 jsou v těchto místech zaznamenány jako "Tročky" čtyři pozemky. (3)

Trpín - původně cesta od kostela k Výhonu. Název prý vznikl v době, kdy tažná zvířata formanských vozů a jejich doprovod trpěli při cestě do kopce. (3)

U čertových šláp - Ho čertovéch šláp - dvojí. Jednou na balvanech v lese pod Kovářkami, podruhé na balvanu u Anenského (Panskeho) mlýna. (3)

U dubu - dub byl prý viditelný až od Líšně. Byl poražen kolem roku 1950. (3)

U habra - ještě na počátku 20. stolení výjimečně mohutný hraniční strom v selském lese Jedliny. Dnes jen zbytky pařezu a tradiční název. (3)

U hamru - buchar na vodní pohon pod Konicarovou hrázkou u cesty při lese. (3)

U hraniček - padělíčky poblíž Padělků u grefet při hranici s troubským katastrem.

U kravína - novodobý název pro část Prostřední tratě. (3)

U lípy - památkovou péčí chráněná údajně asi 500 let stará lípa v lese Regle. (3)

U luže - proláklina na malém spočinku v lese, kde se zdržuje voda. Dříve i přes 50 metrů čtverečních, dnes jenom několik metrů čtverečních velká podle toho, jak je rok bohatý na srážky. (3)

U mostku - viz. Utopený.

U obrázku - jižní svah lesa východně od Vysoké hory při hranicích selského lesa. Obrázek je na dubu hned na začátku lesa u cesty - pokračování Druhé aleje. (3)

U proutna - Hóprotna - pozemková trať. Dělila se na přední, prostřední a zadní. Název U Prutna se vyskytuje v roce 1752. (1, 2, 3)

U troubské cesty - viz. Padělíčky u Novákovýho kříže.

U vodárny - místní název vzniklý po postavení Rosické dráhy v letech 1854 - 1855, kde nejdříve byly vyhloubeny studny pro železniční dělníky a později postavena vodárna - pumpnhóz. (3)

U výletu - název vznikl pravděpodobně až po založení prvního hasičského sboru koncem minulého století pro plošinku v lese, kde bylo několik výletů se zábavnými výstupy a tanečními veselicemi naposledy před rokem 1914. (3)

Utopený - pozemková trať. Před regulací Troubského potoka zde byly vlhké louky, často zamokřené. Na mapě stabilního katastru z roku 1825 je v těchto místech název "U Mostku". (1, 2, 3)

V komorách - zmole, tj. strže ve Vaneckém koutu. (3)

Vanecký kout - Vanecké kót - Vančák - název je patrně odvozen od směru na Ivančice, lidově Vančice. Vyskytuje se zde volně rostoucí naše chráněná rostlina - orchidej střevíčník pantoflíček (Cypripeduim calceolus). Dříve zvaný též "Joukalův Les"- (3)

Vávrův mlýn - viz. Šafránkův mlýn.

Vršovice - místní čtvrt. S výstavbou se začalo v roce 1922 a za necelých 20 let ( v roce 1939) měla již 140domovních čísel. Před tím to byla lesní parcela nazývaná "Suchánkův les". (3)

Výhon - Véhon - původně obecní pastvisko, později jámová lom na hrubozrnný písek a pískovcový kamen, nakonec řízená skládka domovních odpadů uzavřená v roce 1983. Obecních výhonů bylo v minulosti na různých místech katastru obce více. (3)

Výrovka - lovecká srubová chata Mysliveckého sdružení Střelice zbudovaná v roce 1953. Exteriér vyzdoben dřevořezbou Snem zvěře od mistra Heřmana Kotrby, l.s.c.). Členové LMS zde nejdříve na živého a později na preparovaného výra lákali dravce, tehdy povazované za škodnou na odstřel - odtud název. (3)

Vysoká hora - pozemková trať. Převážně zalesněná s nejvyšším bodem střelického katastru 361 m. n. m., kde dříve stávala rozhledna - trigonometrická věž se zvýšeným postavením pro stroj. (1, 2, 3)

Za benzinou - viz. Horní trať.

Za cihelnou - zapomenutý název uváděný v roce 1752 a 1825 Za Tihelnau apod. V roce 1871 již jako "Padělíčky" pro dnešní celou Novou ulici i se zahradami. (1)

Za palírnou - Za palirňó - název pro prostor se skupinou domků za č. 143. V roce 1797 vrchnost zrušila famílii na tomto č. 143 a dovolila z ní zřídit palírnu. Později byl tento objekt přestavěn na hostinec U Válků. Naposledy sloužil jako sklad Zverimexu. (3)

Za školou - viz. Štogravy.

Zabitý žleb - Zabiťák - méně užívaný je název "Žleb zabitých". V tomto lesním údolí došlo po 17. srpnu 1619 k vyvraždění střelických obyvatel ukrytých zde před vojáky vojska českých stavů povstalých proti císaři Ferdinandovi II.. Říká se, že tito vojáci již po vyplenění Střelic odcházeli. Když uslyšeli zabučení krav, po hlase našli žleb a ukryté poddané pobili. Nebyli to tedy Švédové, jak se u nás traduje, kteří obléhali Brno až v roce 1645. (3)

Zahrady - též "Zahrádky" - úrodné kousky pozemků k vyrovnání výměry gruntů. (2, 3)

Zajíčky - část pozemkové tratě Mladá hora. Asi pět pozemků u Myslivny. Sedláci tam prý chytali (panské) zajíce. (3)

Zámeček - stavěný původně pro hraběte Albrechta Herbernsteina z Rosic, který ač prvorozený a osobní přítel císaře, velice hýřil a byl černou ovcí rodu. Ještě nedostavěný zámeček odkoupily v roce 1917 řeholní sestry dominikánky. Dnes Ústav sociální péče pro chlapce a může mentálně postižené. (3)

Zátoky - louky v nivě podél meandrující říčky Bobravy. Od mlýna pod lamfétkami se nazývaly Zátoky proti radostickému mlýnu, pak byly Zátoky větších hospodářů a nakonec Zátočky menších hospodářů až po Suché louky. Tyto zátoky se v 18. století nazývaly "Široké" - ssyroka, Schirocka apor. (1, 2, 3)

Zeliska - zapomenutý název pro část pozemkové tratě, kde se pěstovalo hlávkové zelí, které téměř vytlačilo původně pěstovanou vodnici - lidově řepu zelňačku či řompu. Název je vyznačený na indikačních skizzách z roku 1825 na místě dnes užívaného pojmenování Chodince c roce 1752 nazývané "Zelniska". (1)

Žabinec - soukromý jámový lom na písek, ve kterém se pak stabilně udržovala voda s množstvím pulců a žab. Zanikl při pozemkových úpravách na počátku šedesátých let. (3)

Železňák - mot přes železniční trať na silnici Střelice - Troubsko u hřbitova. Postavený v letech 1854 - 1855. Železná konstrukce z I profilů byla zřízena v roce 1903 a zrušena (rozebrána) v listopadu 1989.

Žleb - velký a nejúrodnější pozemek v dolině pod Kopečkama. Vznikl postupným přikupováním malých parcel. Jeden ze tří pozemků na katastru obce, který měl samostatný název. Říká se, že když některý mládenec žádal hospodáře o nevěstu, chtěl k ní věnem Žleb a když ho nedostal, neměl o nevěstu dále zájem. (3)

Žleby - pozemková trať. V roce 1752 nesla pojmenování "Žlíbek". Od roku 1969 zastavovaná družstevními domy. (2, 3)