je nejstarší a jediná budova chráněná památkovou péčí. Jeho vznik se klade do souvislosti se založením kartuziánského kláštera v Králově Poli v Brně.
Středověký původ kostela dosvědčují dvě zazděné gotické klenby v jižní zdi kostela pod úrovní dnešních oken. Tyto byly objeveny při opravě pod omítkou v roce 1966 a byly zaznamenány kronikářem. Starší část chrámové lodě má křížovou klenbu. Hlavní věž stávala dříve na pravé straně hlavní lodi směrem ke kartuziánské rezidenci. Věž byla však zbořena, neboť hrozilo její sesunutí. V severní stěně je vidět základní kámen s letopočtem 1766. Je to místo, odkud byl kostel rozšířen západním směrem, byla dostavěna kaple s hrobkou, kruchta, chrámová předsíň a nová věž o výšce 32,70 m.
Kříž s bání na věž umístili 6.9.1766. V báni jsou uloženy doklady i z roku 1696 a hovoří o opravě kostela. Za zmínku stojí, že oba obrazy na dvoudílném oltáři byly zavěšeny dříve v obráceném postavení - nahoře Nejsvětější Trojice a dole P. Marie s Ježíškem. Dříve byl kolem kostela hřbitov, ale ten byl zrušen.
Do dnešní podoby byl upraven kostel v roce 1932 jak to dokazuje základní kámen nové přístavby. Do něj byly uloženy písemnosti a další. Část kostela byla zbourána a rozšířena do dnešní podoby s dokončením opravy věže v roce 1934. Uvnitř kostela můžeme vidět barokní oltář z druhé poloviny 18. století, který je pojetím blízký práci řezbáře Ondřeje Schweigla. Oltářní obraz pochází od malíře Josefa Sterna. Postranní oltáře sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého daroval kostelu kartuziánský klášter po dokončení přestavby v roce 1766. Ještě starší jsou však obrazy sv. Norberta, sv. Dominika a Huga. Tyto obrazy jsou zavěšeny v lunetách severní zdi staré chrámové lodi a spolu s obrazem P. Marie s Ježíškem na oltáři a dřevěným křížem v chrámové předsíni pravděpodobně pochází ze zrušeného kláštera či jeho rezidence Ve dvoře. U jižní stěny stojí pískovcová křtitelnice ve tvaru osmibokého kalicha, která je připomínána v matrikách v roce 1685. Dále zde nalezneme barokní mramorové sanktuarium s kovanými dvířky.
U severní stěny kaple z roku 1766, kazatelna a dále pak mincovník. Za zmínku též stojí vyřezávaná madona, kterou daroval řezbář Řehoř Kotrba (posvěcena 25.5.1941) a pískovcové náhrobní desky farářů Tomáše Navrátila (1785) a Kryštofa Hrbáčka (1810) umístěné na vnějších zdech kostela. Zajímavostí jsou vitráže v oknech. Čtyři ve starší části kostela a dále vedle hlavního oltáře z roku 1947, která po frontových událostech nahradila původní z roku 1932. Nad hlavním vstupem do kostela je vitráž, kterou daroval p. Kazda.
Dále jsou vitráže na jižní straně na galerii a v přízemí, dále na severní straně na galerii a v přízemí. Další zajímavostí je socha P. Marie, se kterou chodívali střeličtí poutníci na Vranov či starý ornát z roku 1863 - zhotovený na oslavu 1000 let příchodu moravských věrozvěstů na Moravu. V dnešní době je kostel vybaven elektrickým vytápěním a elektronicky zabezpečen proti nezvaným hostům.