Po staletí živá lidová tradice vypráví, že ve Střelicích sídlili zeměpanští střelci, chránící obchodní cestu vedoucí tudy z Brna na město Ivančice a dále až do Znojma.

Jejich opevněný dvorec stával patrně někde v blízkosti kostela. Tuto teorii potvrzuje i velký výskyt tajných podzemních chodeb, neznámého původu a stáří, náhodně odkrytých při kopání základů jižního křídla přístavby farního kostela v roce 1932. Chodby směřovaly na severovýchod až východ přes dvory a zahrady selských dvorů na dnešní ulici Kozí strana a vyúsťovaly ve sklepě domu č.p. 38. Další pak na jih od kostela zrušeným sklepem domu č.p. 53 a odtud dále na jihozápad k zatím neznámému vyústění. Je i pravděpodobné, že jedna z cest vedla i pod domem č.p. 99 do domu č.p.100, a jeho část byla v dalších letech přepažena a využita jako sklep pro obecní hospodu. Další podzemní chodba vedla nedaleko od Boží muky směrem na Brno. Tuto trasu však nebylo v minulosti možno prozkoumat z důvodu propadené klenby.

Střelické lochy - studie Ústavu archeologické památkové péče v Brně

Již od vrcholného středověku jsou z oblasti Bavorska, Horního a Dolního Rakouska, z území severozápadního Maďarska, jihozápadního Slovenska a také z Moravy, známy záhadné systémy podzemních chodeb, kopaných v prosté zemi. Jenom z prostoru jižní a střední Moravy známe více než sto případů, kdy byly tyto podzemní objekty objeveny. K nálezům lochů docházelo a dochází prakticky neustále. Svědčí o tom celkem nedávné objevy pod obecní farou v Lipůvce u Blanska, Křižanovicích u Bučovic, ale také ve Střelicích u Brna.

V současné době převažuje mezi odborníky představa, že lochy plnily funkci podzemních úkrytů zejména v obdobích válečných nepokojů. Výskyt není ovšem omezen pouze na vesnice, kde se objevují hojně, ale nalezneme je také v blízkosti středověkých hradů, hrádků, tvrzí a také v historických jádrech měst (např. Brno, Slavonice).

Skladby podzemních systémů lochů jsou různé. Převažují však komplikované, různými směry jdoucí podzemní chodby, které spojují soustavy větších komor s vytesanými sedátky a lavicemi. Ve stěnách komor a chodeb jsou vyhloubeny výklenky do kterých bývaly umísťovány kahánky nebo zasouvány louče, které osvětlovaly jednotlivé úseky podzemních prostor. K obnově vzduchu sloužily soustavy vertikálních větracích komínků, které byly vyvrtány ve stropech chodeb a komor. Nazýváme je "vzdušníky". Vedly až na povrch, kde byly přikryty plochým kamenem, nebo jinak zabezpečeny před vniknutím dešťové vody do podzemí. Z Ořechoviček u Brna je znám jeden případ, kdy byl tento vzdušník uzavřen hliněnou nádobou, opatřenou pokličkou.

Vzdušníky vedou obvykle do zastřešeného prostoru nebo do základového zdiva budovy. Tak tomu bylo i v Kurdějově-Hustopečích pod druhotně opevněným kostelem ze 14. stol. Na faře v Lipůvce končil vrchol větrací šachty pod prkennou podlahou obytné místnosti. Loch byl objeven náhodným propadem jiné větrací šachty ve sklípku, který byl do té doby užíván jako sklad potravin.

Délky lochů se různí. Obvykle to souvisí se stupněm poznání jejich celkové stavby. Známe lochy, které přesahují délku 100 m (Rakousko, Německo), na Moravě se jim blíží lochy z Třebíčska (Lhánice) a Znojemska (Hrádek). Jiné jsou zase dlouhé jen několik desítek metrů. Délka je většinou podmíněná podivnými kruhovými formacemi chodeb, případně labyrinty (tyto složité útvary nazýváme "záskoky"). Pro lepší zabezpečení před nezvanými hosty bývají někdy chodby opatřeny zásuvnými závorami.

Z dlouhodobých výzkumů a podrobného studia vyplývá, že na Moravě spadají počátky budování lochů již do 11. stol. (Mstěnice u Hrotovic). Tehdy se budují jednoduché přímočaré sklepy kopané v prosté zemi, obezděna kamenem je pouze vstupní rampovitá část. Opravdové lochy jsou budovány ve 13. stol. (Pfaffenschlag u Slavonic, Lhánice u Třebíče), což souvisí zejména s německou kolonizací českých zemí. Následuje další výrazný časový horizont budování lochů v 15. - 16. stol. (Hrádek), kdy jsou za husitských a uherských válek hloubeny lochy zcela nové konstrukce, nebo starší systémy jsou doplňovány mimořádně komplikovanými kruhovými formacemi a bludišti (zejména pod opevněnými kostely). V 17. stol., za třicetileté války, jsou snad podle některých historických údajů hloubeny lochy nové (Bošovice) a původní lochy jsou přestavovány na zděné chodby (Kurdějov). Skladbu těchto nových lochů však, bohužel, z moravských případů tak dobře neznáme. Z jednoho bošovického lochu jsou uváděny kruhové formace chodeb s hliněnými lavicemi.

V 16. stol. se dokonce uvažuje o krátkodobém využívání lochů novokřtěnci. Náboženské učení křtěnců (neboli "habánů", jak jim říkali lidé na Moravě) nedovolovalo svým bratřím stavět se nepříteli na odpor se zbraní v ruce, ani když bylo úplně nejhůře. Z těchto důvodů lze předpokládat, že veškeré rozpory řešili zcela jinak a jedním z možných řešení bylo i ukrývání se. Například, za pronásledování křtěnců v roce 1550 se Liechtenstein dozvěděl, že na Mikulovsku si bratři zakládají jeskyním podobné úkryty - "Löcher" (lochy).

Nejmladší úkryty lochového typu byly naposledy budovány v období 2. světové války. Jejich výskyty jsou opravdu početné. Stačí uvést pouze některé klasické příklady z Tvarožné, Brna-Líšně a pravděpodobně i ze Syrovic u Brna).

Nálezy lochů se nevyhnuly ani Střelicím. Na tajné podzemní chodby se údajně přišlo při kopání základů jižního křídla přístavby farního kostela Sv. Jiljí (parcela č. 42) v roce 1932. Chodby měly směřovat SV až V směrem přes dvory a zahrady selských domů na Kozí straně. Měly vyúsťovat ve sklepení domů č. p. 38 a č. p. 53. Odtud pak měly pokračovat dále na JZ.

V září roku 2001 došlo k propadu lochu (upozornil p. Havlíček) v podlaze stodoly na pozemku obecní fary (parc. č. 26, č. p. 49). Propad byl asi po 14ti dnech prozkoumán a zdokumentován zaměstnanci Ústavu archeologické památkové péče v Brně. Jednalo se o propad v místě lochové komory nebo podzemní chodby systému lochu, který se nacházel podstatně hlouběji nežli bylo dno vlastního propadu. Zdá se, že vznik propadliny ovlivnil nedaleký dešťový trativod, do něhož je svedená veškerá dešťová stoka z okolních střech na pozemku fary. Voda naplnila loch a podemlela stropy podzemních chodeb, tak došlo ke zhroucení části systému. Dalším využíváním trativodu tak bezprostředně hrozí další nepředvídatelný kolaps, který může významně narušit statiku současných budov v blízkém okolí.

Další zavalené lochy byly zaznamenány v roce 1975 pod domem K. Joukala (parc. č. 1737, č. p. 46) a pod nedalekým mlatem u domu p. Muchy (parc. č. 1730, č. p. 43), kde se údajně donedávna nacházela chodbička dlouhá asi 3 m. Byla však příliš nízká na to, aby se jí mohl dospělý člověk proplazit dále.

Na základě předběžného průzkumu střelických lochů lze předpokládat, že náležejí do středověkého období. Vyplívá to zejména z jejich dispozice v prostoru historického jádra obce. Jelikož založení obce samé spadá do roku 1270 (Přemysl Otakar II.), lze uvažovat o existenci kopaných sklepů z dřívějších období, které byly pravděpodobně v průběhu 13. stol. postupně přebudovány na lochy. Předpokladem je, že původní sklepy byly nověji vybaveny lochovými komorami, které byly propojeny spojovacími chodbami probíhajícími mezi jednotlivými usedlostmi.

Původní vchody do lochů jsou dnes většinou zavalené, nebo přebudované do podoby studní, jak tomu bylo například ve Lhánicích u Třebíče (dům č. p. 13), kde je horizontální vchod do podzemí situován ve čtyřmetrové hloubce nad hladinou vody.

Pod dnešní zástavbou Střelic v trati Kozí strana je možné do budoucna očekávat další nálezy podzemních chodeb lochového typu. Není ale vyloučeno, že lochy podbíhají i jinou stranu obce v blízkosti kostela nebo místa bývalé středověké tvrze. Výskyt lochů však nelze zcela ignorovat, ba právě naopak, je nutné si jich všímat a podrobovat je detailnějšímu průzkumu. Známost rozsahu podzemních chodeb by tak mohla napříště zamezit tvorbě nebezpečných propadů, nebo jím předcházet.

V Rakousku a Bavorsku jsou lochy obvykle uchovávány a udržovány přímo majitelem pozemku, který zde dokonce sám provádí veřejné exkurze pro případné zájemce (např. Neustif im Mühlviertel, NÖ; Rabmühle, SRN). U nás se průzkumem lochů nezabývá žádná úzce specializovaná skupina lidí, jako je tomu například u našich jižních a západních sousedů (Arbeitkreis für Erdstallforschung v Rodingu, SRN). Na Moravě je průzkum historického podzemí součástí práce archeologů specializovaných na středověké období a speleologů, kteří pracují v rámci komisí zabývajících se touto činností.