Střelice u Brna

Pojďme se společně projet po této trati. Náš vlak stojí připraven k odjezdu u V. nebo VI. nástupiště brněnského hlavního nádraží. Vybereme si místo u okna, abychom mohli pohodlně sledovat okolí a všímat si všeho, co dosud bylo popsáno. Po rozjezdu se vlak důstojně proplétá přes výhybky, které ho navedou na 3. traťovou kolej, tzv. "střelickou". Vpravo před mostem přes Svratku zahlédneme zbytky bývalé výtopny s ruční točnou "Brünn NB" z roku 1893. Za mostem mezi odstavnými nádražími pro soupravy souběžně s břeclavskou tratí se blížíme k Horním Heršpicím. Pokud se podíváme z okna zpět, rozloučí se s námi známá silueta hradu Špilberk a Petrova.

Mezitím vlak zastavuje v Horních Heršpicích, po pravé straně vidíme výpravní budovu, postavenou nad úrovní kolejiště, vedle ní lokomotivní remízu ze 70. let minulého století, původně druhou výtopnu "Brünn NB", později až do roku 1964 výtopnu Horní Heršpice. Na zhlaví stanice opouštíme břeclavskou trať a pravým obloukem podél podniku Mechanizace traťového hospodářství se dostáváme na bývalou odbočku "Státní silnice", kterou dnes už dálkově obsluhuje heršpický výpravčí. Zleva klesá kolej z dolního nádraží, nyní vyhrazená pouze pro nákladní dopravu, která v Heršpicích nadjíždí břeclavskou trať. Podjedeme most pod silnicí do Mikulova a Břeclavi a most dálničního přivaděče na Prahu a dostáváme se na dvoukolejný úsek tratě do Střelic, souběžně s tratí po levé straně vede dálnice do Prahy, vpravo vidíme hradbu panelových domů sídliště Bohunice a Lískovec. Za bývalou zastávkou Brno-Lískovec (zrušenou koncem 60. let) podjedeme dálnici a po opuštění zářezu, který musel být v letech 1869 - 1870 upraven kvůli neustálému sjíždění zeminy, vjede vlak na dlouhý násep. Vlevo vidíme Ostopovice, vpravo věžáky s obrysy vodárny sídliště Kohoutovice. Nedaleko trati, za dálnicí, jsou zbytky starého okruhu Velké ceny s boxy depa a startovní věží. Vjíždíme na nejobtížnější úsek z Brna do Střelic - do dlouhého levotočivého oblouku v zářezu na stoupání 10 promile. Na chvíli zastavujeme na zastávce Troubsko a po další krátké jízdě již zahlédneme východní okraj Střelic, podjedeme silniční most, vpravo vidíme areál Benziny (dnes ČEPRO), vlevo se otevřel pohled na velkou část obce Střelice. Po zastavení na nádraží vidíme vlevo bývalou lokomotivní remízu, která již dávno neslouží svému původnímu účelu. I když jsme střeličáci, nebudeme vystupovat a pojedeme naším pomyslným vláčkem dál.

Po výjezdu ze stanice napravo na kamenné zdi stoupá souběžná trať do Zastávky u Brna a Jihlavy. Naše trať však uhýbá vlevo a směřuje k jihu. Po levé straně vidíme Ústav pro defektní děti a v jeho sousedství domov řádových sester. Vjíždíme na vysoký násep údolí Bobravy a po zajímavém mostě s příhradovou konstrukcí uloženou na cihlových obloucích přejíždíme říčku Bobravu se silnicí do Radostic a úbočím lesního masívu Bučín se blížíme k prvnímu tunelu. Zastávka Radostice, cíl mnoha rekreantů a houbařů, leží v romantickém údolí uzavřeném z obou stran tunely. Ve všech tunelech, které mají dvoukolejný průřez, byla osa položené koleje na západní straně. Teprve při poslední obnově v 70. letech došlo k přesunutí osy koleje ke středu tunelové roury. Sotva se vlak rozjede na zastávce Radostice, vnoří se do nejdelšího tunelu na naší cestě, který měří 321 m. Následuje bývalá stanice (dnes zastávka) Silůvky a po krátké jízdě z kopce se blížíme k Moravským Bránicím. Před vjezdem do stanice, kdy se nám otevře vlevo pohled na obec stejného jména, můžeme zahlédnout zbytky asi 1 km dlouhé, dávno už zrušené vlečky do bývalé pískovny. Zdejší nádraží vystřídalo za více než 120 let své existence řadu názvů: zpočátku Kanitz-Eibenschitz, od roku 1918 Kounice-Ivančice, od 1.8.1922 Dolní Kounice, za protektorátu Kanitz-Mähr, od 25.3.1946 Moravské Bránice-Dolní Kounice a od 70. let poslední změna názvu stanice na Moravské Bránice.

Z Moravských Bránic vedou souběžné trati v délce asi 1200 metrů. Zatímco oslavanská odbočí vpravo, přichází okamžik, kdy je hřích nepodívat se z okna. Se zatajeným dechem vjíždíme na Ivančický viadukt. Hluboko pod námi plyna řeka Jihlava, vpravo vidíme starý viadukt odsouzený k likvidaci. Na konci viaduktu vlevo je rekreační středisko Réna, před kterým je nástupiště neveřejné zastávky (pouze pro rekreanty). Trať se noří do Krumlovského lesa, na okamžik se na pravé straně zaleskne hladina říčky Rokytné, v dálce je vidět Ivančice i hladu a komíny oslavanské elektrárny. Po průjezdu prvním tunelem můžeme vpravo zahlédnout v blízkosti portálu kamenný přístřešek, kam se při stavbě tunelů ukládal dynamit. Projedeme dalším tunelem, zastávkou Budkovice, les se rozvírá a po projetí levotočivého oblouku vjíždíme do stanice Moravský Krumlov. Město samo je od nádraží vzdáleno asi 3 km.

Při další jízdě nám po levé straně dělá společnost opět Krumlovký les. Vpravo můžeme za hezkého počasí spatřit chladící věže JE Dukovany, zprava se připojuje přes 16 km dlouhá vlečka z elektrárny a již jsme ve stanici Rakšice. Těsně před vjezdem do Rakšic si můžeme vlevo všimnout vysokého obilního sila a vlečky k němu. Po výjezdu z Rakšic míjíme po levé straně kamenolom, vpravo vidíme vlečku a novou úpravnu štěrku. Po opuštění zářezu se otevře úrodná jihomoravská nížina s dominantou Pálavských vrchů vlevo, jejichž silueta nás bude doprovázet až do Hrušovan. Mezi ovocnými sady klesáme do Bohutic. Dále už je krajina bez lesů, pouze akátové hájky rozptylují fádnost rovinaté krajiny. Za nádražím v Miroslavi nadjíždíme silnici z Pohořelic do Znojma. V poslední stanici před Hrušovany, která nese název Břežany (dříve Fryšava), byly v roce 1985 natáčeny některé scény z dvaadvacetidílného seriálu "Rodáci". Připomínám, že některé scény byly natáčeny i na "železňáku" mezi Střelicemi a Radosticemi, kdy tenkrát televizní štáb i herci (v hlavní roli Rudolf Hrušínský starší) měli své zázemí včetně stravy v Sokolovně. Na naší cestě se však již otevřel pohled na komíny a objekty nového i starého cukrovaru po naší levé straně a vzápětí zastavujeme ve stanici Hrušovany nad Jevišovkou - malém železničním uzlu zdejší oblasti.

Naproti výpravní budovy, za soupravami nákladních vozů, můžeme spatřit bývalou výtopnu, která dnes slouží jako opravna vozů. Na zdejším nástupišti, které stejně jako v ostatních stanicích počínaje Moravským Krumlovem, lemuje řada mohutných stromů poskytujících příjemný stín, panuje čilý ruch. Můžeme si vybrat pokračování další cesty: směr Novosedly a do Břeclavi, Božice a do Znojma, nebo nasednout do motoráčku a svézt se 7 km do Hevlína a případně se s cestovním pasem v kapse vydat přes státní hranici do rakouského městečka Laa.