Žádná jiná organizace v naší obci nemá tak dlouhou tradici, proto bychom chtěli střelickým občanům přiblížit události, které toto dlouhé období naplnily. Vraťme se ale do doby, kdy ještě sbor nebyl založen. První zmínka o ohni ve Střelicích se datuje k 17. srpnu 1619, kdy protestantští buřiči vypálili a vyplenili obec. Roku 1740 vyhořela Malá stránka. Oheň vypukl v č.p. 75 (podle starého číslování, 91 podle číslování z roku 1877) u Sadílků a rozšířil se na celou ulici. Popelem lehlo i prušácké vojenské skladiště. Prušáci se domnívali, že oheň byl založen úmyslně a proto zajali a odvlekli do Pruska rychtáře a faráře, kteří se vrátili do Střelic až roku 1742. Roku 1749 vyhořela Kozí strana. Oheň vypukl v č.p. 27 (44) u Válků. Oheň se rozšířil na půl vesnice a popelem lehla škola i radnice, kde shořely všechny listiny a historické památky. Dne 24. srpna 1852 vyhořela opět Malá stránka. Oheň vypukl v č.p. 78 (96) u Josefa Němce a rozšířil se na 6 okolních domů a jednu stodolu. 4. června 1854 vyhořel dům pana Františka Komárka (u Dominků) č.p. 21 (41) na Kozí straně a shořelo dalších 8 přilehlých domků. 27. května 1860 vyhořel Trpín. Oheň. vypukl v č.p. 54 (72) u Františka Dlapky a jelikož bylo toho roku velké sucho rozšířil se oheň díky silnému větru na celý Trpín. Vyhořelo 18 domků. 15. února 1872 vyhořel dům Josefa Smutného (u Halexinků) č.p. 23 (43) na Kozí straně. 23. srpna 1873 vyhořel Dolní konec. Oheň vypukl v čísle 12 u Martina Kazdy a shořelo 6 hospodářských stavení. V domě č.p. 8 uhořela žena jménem Kuglerka. 4. října 1890 vypukl oheň v č.p. 5 u Jana Smutného a shořelo i sousední stavení Martina Švestky č.p. 6, kde uhořel dobytek v hospodářských staveních. 24. prosince 1894 vypukl oheň v č.p. 29 u Vincence Gregory a shořel též sousední dům č.p. 28 Jana Vidláka. To je soupis požárů, které se udály v naší obci před založením hasičského sboru. Již v roce 1892 se pomýšlelo na založení hasičského sboru. Od hasičského sboru v sousedních Ořechovičkách byly vypůjčeny stanovy, potřebné ke vzniku hasičského sboru. Po vypracování stanov podle vypůjčeného vzoru byly tyto odeslány ke schválení. Ale Z.Ú.J.H (Zemské ústředí jednoty hasičské) vrátilo stanovy k přepracování, protože stanovy z Ořechoviček již byly zastaralé. Stanovy se přepracovávaly celkem třikrát, ale stále byly ke schválení nezpůsobilé. Tyto okolnosti vedly k zániku myšlenky na založení sboru. Ale požár z prosince roku 1894 opět oživil otázku vzniku hasičského sboru , ale bohužel k jeho založení opět nedošlo. Až v roce 1897, při schůzi čtenářsko-pěveckého spolku "Kollár", dal návrh pan učitel Josef Goldbach, aby do Střelic byli pozvání členové hasičského sboru z Bosonoh a župní hasičský přihlížitel p. Krčmář ze Židenic, aby v přednášce promluvili o významu hasičského sboru pro obec a její obyvatele. Celé akce se ujal pan učitel Reihold Kellner ve spolupráci s panem Petrem Novákem, který byl toho času starostou obce. Rok 1898 je prvním mezníkem hasičského života ve Střelicích. Koncem toho roku byl založen hasičský sbor s názvem "Jubilejní Hasičská jednota". Nové stanovy byly zaslány ke schválení na Okresní úřad a byli zvoleni tři členové prozatímního výboru - Tomáš Antoš č.p. 98, Tomáš Smutný č.p. 1 a Reinhold Kellner. Stanovy byly schváleny a 1. dubna 1899 se uskutečnily první volby do vedení hasičského sboru s tímto výsledkem:
- starosta - p. Petr Novák č.p. 2
- místostarosta - p. Tomáš Sadílek č.p. 91
- pokladník - p. Václav Kazda č.p. 102
- jednatel - p. uč. Josef Goldbach
- náčelník - p. učitel Reihold Kellner
- I. podnáčelník - p. Tomáš Smutný č.p. 51
- II. podnáčelník - p. Josef Vávra č.16
Členskou základnu tvořili tito zakládající členové:
- I. četař stříkačníků - Jakub Joukal
- II. četař stříkačníků - Tomáš Perna
- I. četař lezců - František Chloupek
- II. četař lezců - František Brykner
- I. trubač - Jan Kamenický
- II. trubač - Jan Dlapka
- III. trubač - Josef Kazda
- Lezci - František Antoš, Julius Antoš, Jan Holešovský , Tomáš Holešovský, Antonín Januš, Jakub Perna, Jan Perna, Václav Švestka, Eduard Vinčara
- Stříkačníci - Jan Brabec, František Dlapka, František Dubčík, Jan Hejman, František Holešovský, Ignác Janíček, Tomáš Kamenický, Josef Kazda st., Josef Kazda ml., Jan Konicar, František Růžička, Jakub Sadílek, Jan Sadílek, Jakub Stejskal, Jan Stoklásek.
Technické vybaveni hasičského sboru tvořila stříkačka starého systému, 20 m starých hadic, 2 háky se špicí a několik kopáčů. Tyto věci byly uskladněny ve staré škole (později potravní spolek "Snaha") v dřevěné boudě. Obuvník p. Josef Vávra (č. 16) stříkačku opravil a udržoval v provozuschopném stavu. 12. července 1899 poprvé zasáhl hasičský sbor při požáru u p. Jana Nováka č.133 v ulici Na hrázi. 22. července 1900 se přihnala velká bouřka. Voda vystoupila z břehů místního potoka a zaplavila Dolní konec. Voda odnesla všechno dřevo připravené na vazbu Obecního hostince, dnešní Obecní dům, který se právě tehdy stavěl. Voda strhla i všechny lávky přes potok. V č.p. 52 za kostelem u p. Josefa Smutného voda podemlela břeh, který zasypal husy a prasata. Lidé před valící se velkou vodou zachraňovali dobytek a odváděli jej do bezpečí. Nebylo pamětníka, který by si takovou povodeň pamatoval. V roce 1901 se postavilo hasičské skladiště na místě stávající obecní pastoušky nákladem 900 korun. Obrázek tohoto původního hasičského skladiště byl uveden v minulém čísle Střelického zpravodaje na titulní straně. Skladiště mělo rozměry 8,5m x 6,25m o výšce 3,2m. Na střechu byly použity pálené tašky a ve štítě byla umístěna socha sv. Floriána - patrona hasičů. Sbor dobrovolných hasičů uspořádal slavnost k otevření hasičského skladiště, které bylo postaveno necelé tři roky po zahájení činnosti sboru. K novému skladišti přijeli členové sboru od domu p. Josefa Vávry (č.p. 16) na stříkačce. Slavnost zahájil starosta obce p. Tomáš Smutný č.p. 1 a odevzdal klíče od skladiště náčelníkovi panu učiteli Reinholdu Kellnerovi. V témže roce byly od kolářského mistra p. Pospíchala ze Střelic zakoupeny 2 přistavovací žebře. 21. května 1902 v domě č.p. 172 Ve dvoře začal hořet trám zazděný v komíně. Díky rychlému zásahu se podařilo oheň uhasit a zabránit další větší škodě na majetku. Tohoto roku se zakoupila stříkačka systém Smékal, 1 sací koš, 2 kočárové svítilny, 3 klíče na šroubování hadic a 2 lejty na vodu. 16. dubna 1903 u p. Josefa Januše (č.p. 20) vypukl oheň. Rychlý zásah hasičů zabránil rozšíření ohně na sousední stavení. 28. dubna téhož roku hořel les na Nebovidském kopci a shořelo 3/4 míry lesa. 13. července 1903 ráno vypukl požár ve stodole p. Jakuba Holešovského (č.p. 53) a rozšířil se na stodolu p. Františka Konicara (č.p. 54). Dělníci jdoucí do práce zpozorovali oheň a přišli pomoci s hašením. Na likvidaci ohně se podílelo přes 20 členů sboru. K požáru přijeli i hasiči z Bosonoh, ale jejich pomoci už nebylo zapotřebí. Shořel fukar, šrotovník, řezačka na sečku a žentour. Lezec Jakub Perna si poranil palec na ruce a několik nářadí bylo poroucháno. Dne 17. června 1903 vypukl oheň na Kozí straně u p Jana Švestky (č.p. 45) a vyhořela dřevěná stodola a mlátička. Datum 20. června 1903 se nezapomenutelně vrylo do paměti našich dědů a otců. Ráno o půl sedmé oznamovali trubači a zvon požár. Hořela dřevěná stodola u p. Jana Války (č.p. 55). Když byl požár uhašen a záchranné práce ukončeny, bylo opět troubeno na poplach. To začala hořet druhá dřevěná stodola u p. Jakuba Války (č.p. 82) a oheň se objevil i na stodole p. Václava Šafránka (č.p. 83). Místní hasiči přemístili stříkačku s hadicemi a nářadí na místo požáru a začali hasit hořící stodoly. Přilehlou stodolu p. Václava Novotného se podařilo uchránit před ohněm. K ohni dojeli i hasiči z Bosonoh a pomohli uhasit šířící se oheň. Velké nebezpečí způsobovaly dřevěné trámy, které se řítily a ohrožovaly hasiče při hašení. Důvod vzniku ohně se nepodařilo zjistit, ale bylo podezření, že oheň někdo zakládá úmyslně. Lidé vytahovali ze stodol hospodářské stroje, odnášeli otýpky slámy dále od stavení a čekali co bude následovat. Obec zřídila hlídku (6 mužů, z toho dva hasiči), ale přesto začalo o třičtvrtě na jednu po poledni znova hořet. Tentokrát hořela dřevěná stodola p. Tomáše Války (č.p. 39). Hasiči z Bosonoh, kteří se už vraceli, zaslechli v Troubsku zvon, který oznamoval další požár a vrátili se na pomoc. Unaveným hasičům pomáhala široká střelická veřejnost. Po uhašení ohně prolétla obcí zpráva, že děvečka, která šla pro slámu do stodoly pana Tomáše Smutného (č.p. 1 ) - starosty obce, našla ve slámě střelnou bavlnu a hlavičku sirek. Vše bylo připraveno k založení ohně. Četníci začali vyšetřovat vše co souviselo s požáry. Dne 22. června 1903 o třičtvrtě na sedm ráno se opět ozvala trubka, která oznamovala požár stohu slámy u p. Jana Valky (č.p. 57), kterou si vyvezl ze stodoly na zahradu z obavy před požárem. Sotva hasiči dokončili záchranářské práce, byl hlášen další požár na druhém konci obce. Zde hořely dvě stodoly v č.p. 26 a 27 pánů Martina a Josefa Drimlových. K tomuto ohni přijeli také hasiči z Bosonoh. 27. června byly likvidovány další tři požáry. Hořely stodoly p. Josefa Smutného (č.p. 23) a Jana Švestky (č.p. 22). Sotva byl požár uhašen, začalo hořet Na hrázi u pana Jana Perny (č.p. 129), kde vyhořelo kromě stodoly i obytné stavení. Díky silnému větru se oheň rozšířil na dům č.p. 127 pana Josefa Smutného, který celý vyhořel. Sousední domy p. Františka Smutného a p. Františka Holance byly s velkým úsilím hasičů zachráněny. K tomuto ohni byli voláni i hasiči z Rosic a Tetčic, ale než tyto sbory dojely, byl oheň uhašen. Sotva hasiči z Rosic a Tetčic odjeli, začalo hořet na Dolním konci. Hořela dřevěná stodola p. Josefa Drimla (č.p. 13). S likvidací ohně pomohli našim hasičům opět hasiči z Bosonoh. Tyto události hýbaly s celou obcí. Jeden podezíral druhého, Byly zesíleny hlídky, ale stále hořelo. Dne 30. června o třičtvrtě na sedm ráno byl opět vyhlášen poplach. Hořelo v č.p. 130 u pana Václava Nováka Na hrázi. Vyhořelo celé stavení. Žena, která pásla krávy na zahradě u pana Kozla (č.p. 125) si všimla chlapce, který utíkal zmolou do Trpína. Upozornila na to starostu obce p. Tomáše Smutného, který chlapce přivedl na radnici k výslechu. 13ti letý R.S. se přiznal a uvedl, že když hořelo, odpadlo vyučování a on nemusel chodit do školy. Nyní nastal klid. Škody byly vyčísleny na 11.780 korun v tehdejší cenové úrovni. V roce 1904 se odstěhoval ze Střelic do Slatina zakládající člen a náčelník sboru bratr Rainhold Kellner a novým náčelníkem byl zvolen bratr Antonín Chloupek. 11.1.1905 byl zpozorován požár u p. Jana Kamenického (č.p. 71) v Trpíně. Chytil trám zazděný v komíně, ale díky rychlému zásahu nevznikla velká škoda. V roce 1905 bylo uspořádáno první veřejné cvičení, kde střeličtí hasiči ukázali, co všechno ovládají a jakým technickým vybavením disponují. V témže roce bylo zakoupeno 40 m hadic a další hasící stroj - berlovka. Jaký význam mělo zakoupení dalšího stroje se ukázalo 1.11.1906, kdy hořela hospoda a chlévy p. Svobody. Tento oheň byl likvidován ze dvou stran a tím se snížila celková škoda na staveních. V tomto roce také zemřel bratr František Dlapka, jeden ze zakládajících členů sboru, který svou obětavou prací byl příkladem pro další generace střelických hasičů. Sbor se snažil zdokonalovat ve své činnosti a k tomu potřeboval stále nové a nové vybavení. V roce 1907 bylo zakoupeno dalších 40 m hadic, 5 pracovních obleků, 4 dvouhlasé trubky a pět mosazných píšťal. V roce 1911 byl koupen dodavač vody s příslušenstvím, 2 koncové hadice, 80 m výpustných hadic, 2 díly sacích hadic a jeden sací koš. V roce 1908, kdy sbor oslavil 10 let svého trvání, bylo nutno provést opravu staré stříkačky, leziště a skladiště. V roce 1909 zemřel další ze zakládajících členů a to Jan Kamenický, který ve sboru zastával funkci trubače. O práci v hasičském sboru začínal být velký zájem mezi střelickou mládeží a proto v roce 1910 byl založen hasičský dorost. V roce 1914, po vypuknutí první světové války, bylo nuceno narukovat do císařské armád 13 členu sboru: Antonín Antoš, Josef Antoš, Rudolf Antoš, Antonín Dufek, Josef Dufek, Jakub Holešovský, Tomáš Holešovský, František Januš, Michal Kazda, Antonín Smutný, Vladimír Moreso, František Švestka a Josef Švestka. Snížením členské základny se snížila i činnost sboru. V roce 1916 byli členové sboru nuceni odstranit leziště z bezpečnostních důvodů, protože bylo v dezolátním stavu a nebyly peníze na jeho řádnou údržbu. Střelický sbor pomáhal s likvidací požáru i v okolních vesnicích Troubsku, Nebovidech, Ostopovicích, Radosticích a Omicích. Střeličtí hasiči podporovali založení nových hasičských sborů v Nebovidech a Radosticích. Proto provedli 25.6.1921 veřejné cvičení v Nebovidech a na podzim téhož roku v Radosticích. 29.6.1927 při oslavě 30. let trvání místního hasičského sboru byla slavnostně převzata motorová stříkačka od firmy Mrček a Neugebauer v hodnotě 42.000 Kč. Od roku 1898 do roku 1933 se sbor rozrostl na 104 členy. V hasičském sboru pracovalo i šest žen. (Ludmila Chloupková, Marie Holešovská, Marie Švestková, Marie Rozmarínová, Bohuslava Nováková, a Marie Smištíková.) V roce 1934 pro úplnou schátralost bylo zbouráno hasičské skladiště a na témže místě se začalo budovat nové, větší skladiště o rozměrech 13 x 10 m s věží na sušení hadic. Stavbu provedl stavitel Martin Pavlík, vazbu a veškeré tesařské práce provedl pan Tomáš Smutný - tesařský mistr. Hasičské skladiště bylo postaveno nákladem 27.600 Kč. 16. září 1934 bylo skladiště slavnostně otevřeno. Slavnost začala ráno mší svatou ve farním kostele. Z kostela šli členové sboru průvodem k pomníku padlých, kde byla uspořádána posmrtná vzpomínka bratří a vojínů zemřelých v první světové válce. Od pomníku šel průvod ke skladišti, kde se slavnostně umístila socha sv. Floriána - patrona hasičů - do výklenku v průčelí skladiště. Slavnost zahájil bratr Stanislav Rozmarín, dále s proslovem vystoupil starosta obce pan Antonín Novák, který vyzdvihl práci hasičského sboru. Slavnost byla ukončena umístěním hasičského nářadí do skladiště. V roce 1936 byl inventář sboru rozšířen o 12 lopat, 6 krompáčů a 6 plynových masek. 30.1.1942 vznikl z neznámé příčiny požár v domě pana Josefa Perny (č.100). Oheň byl tak velký, že bylo nutno požádat o pomoc i městský hasičský sbor z Brna. Rozšíření ohně na další stavení se zabránilo, ale dům se zachránit nepodařilo. V polovině května 1942 vznikl požár "Na reglách" od projíždějící lokomotivy. V září 1943 musel sbor zasahovat při požáru vagónu na střelickém nádraží. V prosinci téhož roku opět hořel vagón s dřevem. Zřízením Protektorátu Čech a Moravy - 15.3.1939 - byla činnost sboru úřady omezena. Škody na majetku při osvobozování naší obce byly nedozírné. Jako první shořela stodola Václava Novotného - rolníka (č. 84) a to 19.4.1945 v 7,00 hod ráno. O necelou hodinu lehl popelem dům pana Tomáše Antoše (č.p. 98). Hasiči sice přispěchali na pomoc, ale pro boje v obci museli od hašení upustit. Před polednem vyhořela kovárna pana Bedřicha Ondráčka (č.p. 354) a odpoledne vyhořely stodoly pana Tomáše Šafránka (č.p. 7), Josefa Švestky (č.p. 8), Vincence Šafránka (č.p. 9), Tomáše Šimka (č. 10), Marie Kazdové (č.p. 11 ), Josefa Drimla (č.p. 13) a Jana Vašulína (č.p. 15). Po 19 hodině za těžkého dělostřeleckého bombardování vyhořela rolnická usedlost Vincence Antoše (č.p. 89). V pátek 20.4.1945 vyhořela stodola pana Josefa Šafránka (č.p. 83).Večer vyhořel domek pana Jana Antoše (č.p. 148), domek pana Jaroslava Tihelky (č.p. 308), rolnická usedlost pana Jana Vašulína (č.p. 196) a domek pana Jakuba Póla (č.p. 136). V sobotu 21.4.1945 byla dělostřeleckým granátem zapálena Malá stránka a ulice Na hrázi, kde vyhořely stodoly i obytná stavení. 24.4.1945 vyhořely domky Josefa Januše (č.p. 19) a Martina Kazdy (č.p. 221 ). Také byla poškozena obecná škola. Stopy války byly znát i na hasičském skladišti, kde byly zničeny veškeré stroje, výzbroj i výstroj. Vše, co bylo zbudováno, roky práce, úsilí a odříkání přišlo nazmar. Další etapa života hasičského sboru se začala odvíjet po ukončení války v květnu 1945. Díky bratru Jaroslavu Štveráčkovi, kterému se podařilo kolem sebe seskupit mladé muže, se podařilo navázat na tradici svých otců. Heslo "Bohu ku cti, lidem ku pomoci" bylo mottem i pro tyto těžké chvíle po skončení druhé světové války. V poválečném období se sbor podílel na likvidaci požárů s minimálním vybavením a bez příslušné požární techniky. Vše bylo zničeno válkou. 7. července 1946 vypukl požár v obytné budově u Jana Války (č.p. 39) od blesku při velké bouřce. Na pomoc našemu sboru přijely sbory z Brna a Lískovce, které vlastnily hasící techniku. S likvidací požáru pomáhala i střelická veřejnost, ale přesto škody byly velké. Shořelo téměř vše, kromě stodoly. 8. srpna 1946 se vzňal vagón s nábytkem na střelickém nádraží. Zde také zasáhl sbor bez techniky a na pomoc byl povolán hasičský sbor z Brna. V průběhu roku 1946, za finanční pomoci obce, se započalo s opravou zbrojnice a byla pořízena nová výzbroj a výstroj. Dne 5. října 1947 bylo uspořádáno slavnostní předání autostříkačky hasičskému sboru. Autostříkačka byla zakoupena Místním národním výborem ve Střelicích od firmy Biochema za 120.000 Kčs. Koncem roku 1947 se vzdal velitel sboru br. Štveráček Jaroslav (kovářský mistr) své funkce. Velitelem sboru byl zvolen 1. ledna 1939 a vedl sbor v těžkých chvílích protektorátu čestně a svědomitě. Novým velitelem sboru byl zvolen 4. ledna 1948 br. Ladislav Horký (č.p. 258). Na valné hromadě konané 6. června 1948 na slavnost 50. let trvání sboru byl br. Jaroslav Štveráček jmenován čestným velitelem střelického sboru. Této slavnostní schůzi se zúčastnil zakládající a čestný člen našeho sboru br. Reihold Kellner, kterému bylo předáno vyznamenání za padesátiletou práci v Hasičské jednotě. Totéž vyznamenání bylo předáno zakládajícímu členu a čestnému starostovi br. Petru Novákovi (č.p. 16) a zakládajícímu členu br.Františku Holešovskému (č.p. 76). Další ocenění obdrželi za čtyřicetileté služby v Hasičské jednotě tito členové: br. Antonín Švestka (č.p. 294), br. Jan Liška (č.p. 47), br. Petr Novák ml. (č.p. 22), br. František Dlapka (č.p. 107), br. Antonín Dufek (č.p. 106), br. Antonín Škoda (č.p.109), br. Michal Kazda (č.p. 85), a br. Jakub Holešovský (č.p. 27). Od roku 1949 prováděl náš sbor pravidelné preventivní prohlídky v celé obci. V letních měsících byly stavěny žňové hlídky a prováděly se praktická cvičení. V roce 1953 byl sbor dobrovolných hasičů přejmenován na Místní jednotu československého Svazu požární jednoty. V roce 1954 obdržela naše jednotka pojízdnou stříkačku PS8 s plným vybavením. Byla doplněna výstroj cvičnými stejnokroji a gumovou obuví. V srpna 1956 započaly práce na opravě zbrojnice. Oprava byla zaměřena na vyztužení stropu nad garáží. V roce 1957 se začal přepracovávat půdní prostor požární zbrojnice na klubovnu a v následujícím roce 1958 byl zřízen nový vchod do zbrojnice z boční strany, dále byla dostavěna šatna, chodba, schody do klubovny a opravena venkovní fasáda. Vše bylo upraveno a připraveno na oslavu 60. let trvání hasičského sboru ve Střelicích. V roce 1960 obdržel náš sbor nový vůz TATRA 805 s kompletním vybavením a pro družstvo žáků bylo zakoupeno deset teplákových souprav a další drobná výstroj. V září 1964 došlo k požáru stohu slámy za Vršovicemi, který patřil JZD Střelice. Oheň, který založily děti nešlo nijak uhasit a proto záchranářské práce byly zaměřeny proti rozšíření ohně. 4. dubna 1967 vypukl lesní požár na Bučíně, který způsobil velké škody na lesním porostu. Dne 10. června 1967 se vznítila lokomotiva na střelickém nádraží. Požár zlikvidoval náš sbor, bez pomoci jiných sborů. 24. února 1968 vypukl požár v ubytovně na stavbě Benziny. Ubytovna byla dřevěná a oheň způsobila vadná instalace komína. Díky rychlému zásahu nevznikla velká hmotná škoda. 12.dubna byl opět hlášen požár lesa na Bučíně. Tentokrát byl požár za 40 minut lokalizován bez větších škod. 6. července 1968 byl zapálen od projíždějící lokomotivy strážní domek (č.p. 181), kde bydlel pan Ladislav Gregora. Hašení požáru se účastnilo 5 sborů. 9. června 1970 došlo v naší obci ve večerních hodinách k velké průtrži mračen. Voda vystoupila z břehů potoka a zaplavila nejen sklepy, ale i hospodářská a obytná stavení. Následky povodně se podařilo zlikvidovat až po třech dnech namáhavé práce. 31. července 1974 byl hlášen požár rodinného domku v Trpíně, který vlastnil pan Peška. K hašení ohně musel být přivolán i sbor z Brna. Celkové škody na obydlí byly velké. V roce 1975 začínal růst zájem o hasičské dění mezi střelickou školní mládeží, které se ujal tehdejší velitel sboru br. Antonín Vidlák. Tak vznikla dvě družstva žáků - mladší a starší, která se učila všemu, co naplňuje hasičský život. Díky obětavé práci br. Antonína Vidláka a br. Jaroslava Štveráčka se obě družstva rychle zdokonalovala v praktickém cvičení a od roku 1976 se začala zúčastňovat soutěží, ve kterých podávala velmi dobré výsledky. Dne 10. června 1977 tyto družstva předvedla ukázku zásahu na hřišti Sokola žákům střelické školy. Jak důležitá byla práce s mládeží se ukázalo v pozdějších dobách. V roce 1981 vzniklo družstvo žen, které začal cvičit br. Jaroslav Štveráček. Děvčata byla učenlivá a dobré výsledky se brzy dostavily. V roce 1982 družstvo žen postoupilo do III. kolo celostátní soutěže v požárním sportu do Strážnice, když předešlé I. a II. kolo vyhrály. Zde se naše ženské družstvo utkalo s 18 nejlepšími družstvy naši republiky. Konečné druhé místo je největším úspěchem v historii našeho sboru. V roce 1985 začal náš sbor realizovat plán výstavby víceúčelové požární nádrže. Bylo vybudováno vnější oplocení, provizorní oplocení bazénu a byl upraven vstup do bazénu. Starost a péče o provoz koupaliště naplňuje naši činnost každý rok dodnes. Bylo nutno zbudovat čistící stanici, šatny a stánek s občerstvením. Výsledkem dlouholeté náročné práce je koupaliště, které nám může závidět celé okolí. Kromě koupaliště se začalo v roce 1985 s přístavbou garáže. Práce probíhaly díky obětavosti našich členů rychle a tak 1. června 1986 se slavnostně tato garáž otevřela. V roce 1981 náš sbor poprvé uspořádal soutěž v požárním sportu a v této činnosti pokračuje každý rok. V květnu 1985 byla soutěž poprvé uspořádána jako Soutěž o putovní pohár. Tato tradice přetrvává dodnes a je nutno dodat, že je pořádána na velmi dobré úrovni jak dosaženými výsledky, tak i technickým zabezpečením. Soutěž, která se každoročně koná na přelomu jara a léta, je pro naši obec události, na kterou se těší nejen naši členové a příznivci, ale i široká střelická veřejnost. V současné době má střelický sbor 95 členů. Po technické stránce sbor disponuje cisternou značky TATRA T138, AVII a ŠKODOU 1203 pro přepravu osob a drobné výzbroje. Také výstroj pro zásahovou jednotku je na vysoké úrovni. V letošním roce probíhá generální oprava hasičky. Předělává se celý interiér a pokračují i vnější úpravy na budově. Sbor dobrovolných hasičů se podílí i na kulturním životě naší obce. Pořádá tradiční Mladé a Staré hody, letní noc ve spolupráci s mysliveckým sdružením a koncerty dechových kapel. Závěrem chce výbor Sboru dobrovolných hasičů ve Střelicích poděkovat tichou vzpomínkou těm, kteří stáli u zrodu hasičského sboru, ale i těm. kteří navázali a udržují dodnes tradici našich dědů a otců. Heslo: "Bohu ku cti, lidem ku pomoci" ať je nám stálou výzvou i pro další léta činnosti našeho sboru.
Oficiální stránky Sboru dobrovolných hasičů obce Střelice.
