Střelice u Brna

Historie obce Střelice, ležící pouhých dvanáct kilometrů od Brna, sahá podle archeologických nálezů hluboko do pravěku. Původně zeměpanský majetek, obec se samostatným soudem, přešel v roce 1375 do v tomto roce založeného kartuziánského kláštera v Králově Poli, po jeho zrušení byla obec přikoupena k hajanského panství. Střelice patří mezi vesnice, které používaly pečeť již v 16. století. Nejstarší otisk střelické pečeti, i když s nezřetelným obrazem, pochází z roku 1521. Většina zachovaných pečetních typářů doplnila základní znakové figury letopočtem 1289. Tak hluboko do minulosti kladli Střeličtí vznik svého znaku. I když vznik obecních typářů v době předhusické není pravděpodobný, patří znamení na střelické pečeti rozhodně k těm nejstarším. V období od poloviny 18. století si Střelice nechaly vyrobit několik pečetních typářů a razidel. Na všech je štít s kosířem či kosou a střelou - tedy mluvícím znamením. Již v třicátých letech bylo toto znamení používáno v barvách - na okně přístavby farního kostela z roku 1932 i na dřevořezbě řezbáře Heřmana Kotrby v zasedací síni obecního domu byly použity zlaté figury na modrém poli. Těchto barev použil i Ivo Durec při zpracování obecního znaku, který byl heraldickou komisí bez jakýkoliv připomínek doporučen a rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 45 z 19. února 1998 obci udělen. Jde o modrý štít s přivrácenou vztyčenou kosou a střelou, obojí zlaté. Prapor pouze vynechal střelu. Jde o modrý list se žlutou střelou hrotem vzhůru jednu třetinu délky listu od žerďového okraje.

Ivan Štarha, ředitel Moravského zemského archivu (MF Dnes)