Střelice u Brna

JOSEF KONICAR

Narodil se 16.9.1902 ve Střelicích u Brna. Národnosti české, státní příslušnost Rakousko-Uhersko, ČSR. Zaměstnanec železnice. Bydliště Střelice č. p. 223. Oběť osvobozovacích bojů ve válce a odboji 1938 - 1945. Zemřel 16.4.1945 v Brně při náletu. Jméno Josefa Konicara je vyryto na pamětní desce obětí 2. světové války 1939 - 1945 z řad zaměstnanců železniční stanice Brno, která byla umístěna v roce 1946 vlevo od vchodu do nádražní haly na ulici Nádražní 1/1. Deska je obdélná na výšku z hnědé leštěné žuly se zlatým rytým nápisem. Autorem desky je Menš.

Památník obětí světových válek a národně osvobozovacích bojů v okrese Brno-venkov, Rajhrad 2000, strana 295

JOSEF SLADKOVSKÝ

Narodil se 23. března 1913 ve Střelicích u Brna v rodině drážního zaměstnance jako nejstarší z pěti dětí. Jeho otec podporoval vlastenecké smýšlení u všech dětí. Vzhledem k poloze domu naproti škole, byli častými hosty v rodině Sladkovských nejen učitelé, ale také sám řídící školy Horák. Při těchto návštěvách se debatovalo o politických otázkách a ještě více se posilovalo vlastenecké smýšlení dětí. Obecnou školu absolvoval ve Střelicích a poté navštěvoval měšťanskou školu v Brně. Při studiu projevoval Josef vynikající schopnosti. Zájem o obor elektro, kterému se věnoval, mu předurčil jeho životní cestu. Po březnových událostech roku 1939 se rozhodl k odchodu za hranice a byl pevně odhodlán bojovat proti okupantům. Připojil se k hlavnímu proudu emigrantů, který směřoval do Polska. Po pádu Polska se mu podařilo s ostatními československými vojáky odplout lodí do Francie, kde se již v říjnu 1939 začalo organizovat československé zahraniční vojsko. Ve svých útržkovitých zprávách, které došly rodině se zmiňoval o Paříži, jako o městě světel. Po kapitulaci Francie patřil mezi vyvolené, které se podařilo evakuovat do Anglie. V Anglii, byl vzhledem ke své technické profesi přidělen jako zbrojíř k rodící se 311. bombardovací peruti RAF. V Honigtonu, hrabství Suffolk, se jako zbrojíř v hodnosti Cpl podílel na přípravě bombardovacích letounů typu Wellington k bojovému nasazení. V roce 1942 se přeškolil na navigátora a plnil zároveň funkci bombometčíka. Účastnil se bojových letů 311. perutě v prostoru Biskajského zálivu. Během války se oženil s Angličankou Mollie. Válku šťastně bez zranění ukončil v hodnosti Majora. V roce 1947 se svou ženou a malou dcerkou vrátil do osvobozeného Československa. Rodná vesnice mu připravila uvítací ovace. Společně s rodinou se těšil, že začne nový život v poválečném Československu. O rok později, po převratu, kdy začalo pronásledování těchto hrdinů, zvolila celá rodina rychlý a neodkladný návrat do Anglie. Ve městě Haverfordwestu si založil soukromou elektrodílnu. Mezitím byl v Československu v roce 1950, Státním soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu 7 let nepodmíněně, ztrátě čestných práv občanských na dobu 5 let, peněžitému trestu 10 tis. korun a konfiskaci poloviny jmění. Trest mu byl udělen za vykonstruovaný zločin přípravy úkladů o republiku zák.č. 50/23 Sb. V roce 1961 zasáhla Mollii a Josefa těžká životní tragedie. Šestnáctiletá dcera Josephine ve spánku spadla z postele a zlomila si vaz. Zpráva o této neskutečné tragedii se dostala i do anglického tisku. Osamocení stárnoucí manželé nemohli více žít ani podnikat v Haverfordwestu. Proto se z rodinného domu přestěhovali do bytu ve Swansea. Mollie se těžce dostávala z nervového otřesu. Následkem šoku byla postižena částečnou slepotou. Josef již nenašel sílu dále podnikat. Později, po překonání krize, oba manželé rádi cestovali a snažili se zapomenout. Jenom do vysněného Československa se z důvodu přetrvávajícího trestu nemohli vrátit. Po pádu železné opony, 14.6.1990, přijel Josef sám po 42 letech do rodné vlasti, aby si nejprve ujasnil situaci, dal do pořádku restituční nároky a v neposlední řadě se objal s dosud žijící sestrou Annou a poklonil se zemřelým rodičům na hřbitově ve Střelicích. Ze svých plánů mu však osud dovolil realizovat pouze obětí se sestrou na letišti v Praze. Jeho cesta vedla na sever republiky, kde ho stihla srdeční nevolnost. Následoval infarkt myokardu a Josef 17.6.1990 umírá v Sokolově. Na přání ženy Mollie byl letecky přepraven do Anglie, kde byl pohřben ve městě Swansea. O tři roky později umírá také Mollie. Sestra Anna zemřela v Brně roku 1998. Bohužel, Josef Sladkovský se nedočkal zrušení svého trestu ani rehabilitace. Ta proběhla nedlouho po jeho smrti v říjnu 1990, kdy byl podle zákona č.119/90 Sb., soudně rehabilitován.

Podle pamětníků a dochovaných pramenů sestavil
Martin Cempírek, student PdF MU Brno