Střelice u Brna

Z HISTORIE MÍSTNÍ ORGANIZACE

Dle zápisu ustavující valné hromady ze dne 1. dubna 1906, byl ustaven Pobočný včelařský spolek ve Střelicích. Název Pobočný měly všechny spolky včelařské, které byly mimo sídlo Zemského ústředí. Vznik spolku je úředně schválen a podepsán pod č.j. 21968 v Brně dne 23. dubna 1906 c. k. místodržitelem pro Markrabství Moravské. Tento nově utvořený spolek současně obdržel stanovy Pobočného spolku (odboru) včelařského pro Střelice, které v originále vlastní dodnes včetně originální pečetě. V těch se mimo jiné praví, že náplní jest zvelebování a rozšiřování včelařských tiskovin, pořádání veřejných přednášek, výstav a schůzí spolkových se sídlem ve Střelicích s úřední řečí českou. Na zřizující valné hromadě 1.4.1906 je psáno, že schůzi zahajuje jeden z nejlepších a největších včelařů ve Střelicích pan František Klíma. Po úvodním zahájení je volba předsednictva spolku a zvolení jsou tito včelaři: předseda p. Klíma František, místopředseda p. Pazourek Martin, jednatel p. Muzikář Ignác, pokladník p. Švestka Josef. Členové výboru: Šafránek Václav, Antoš Metoděj, Hošek Vincenc, Vašulín Jakub. Revizoři účtů: Antoš Jan a Perna Jakub. Ze zápisu 8. prosince se dovídáme, že spolek měl ke konci roku celkem 34 členů a 316 včelstev, Počet členů z jednotlivých obcí byl následující: ze Střelic 27, Omic 1, Nebovid 3, Radostic 1, Kounic 1, Moravského Krumlova 1. Později se přihlašují do spolku včelaři, kde ještě nebyla organizace a to z Troubska, Chrlic, Vejvanovic (Vojkovic), Němčic, Ořechova, Budkovic a Ivančic. Časem se však tvoří i nové organizace v okolí a ze vzdálených obcí členů ubývá.

VČELAŘSTVÍ V OBCI DNES

Během času se na místě předsedů se postupně střídají: Klíma František (1906 - 1910 a 1912 - 1932) Sadílek Tomáš (1911), Bartoněk Alois (1932 - 1941), Novák Jan (1941 - 1978), Perna Ladislav (1978 - 1985), Smištík Zdeněk (1985 - 1989) a Machát Josef st. (od roku 1989). Dnes má organizace 44 členů a 447 včelstev a sdružuje včelaře, kteří mají v současné době svá včelstva na katastrálním území těchto obcí: Střelice, Popůvky, Troubsko, Ostopovice a Nebovidy. Činnost nadále spočívá v sebevzdělávání, pořádání výstav odborných přednášek pro členy i veřejnost. K 95. výročí založení nebude organizace pořádat akci za účasti veřejnosti, jednak k omezeným prostorovým a finančním možnostem a proto alespoň touto cestou připomíná události z roku 1906. Doufáme, že se při 100. výročí podaří veřejnosti přiblížit více z činnosti organizace případnou včelařskou výstavou. A že nevíte k čemu je náš spolek v obci potřebný a jaké má výsledky? Odpověď znali již naši předkové - trvale a výrazně ovlivňuje opylováním zvýšení úrody.

Z HISTORIE VČELAŘSTVÍ NA ÚZEMÍ ČR

Včelařství v českých zemích má dlouholetou tradici, neboť lesní včelaření je původním zvykem slovanským. Znamená to, že původní příbytky včel byly nepřenosné, tzv. brtě a byly umístěny v kmenech stromů. Tak vznikala sídliště brtníků - prvotních lesních včelařů, která byla později pojmenována Brtná, Brtnice apod. O této skutečnosti se dovídáme ze starých listin, kde jsou pevně zakotvena práva a povinnosti brtníků. Brtníci v lese vybírali duté stromy, které i osazovali včelami. Brtníci se počali sdružovat v cechy stejně tak jako ostatní řemeslníci ze svého středu volili Landvogta (nebo Lamfojta) čili rychtáře a čtyři přísežné znalce. Jejich úkolem bylo urovnávat spory mezi včelaři, dávat povolení k zakládání brtí, vést gruntovní knihu, registr a kontrolovat odvádění poplatků z nich. Z původních lesních brtí se postupem času staly špalky a kláty. Jakmile lidé zjistili, že včely sbírají nektar a pyl z polních rostlin, přinesli kmeny stromů, v jejichž dutinách byly usazeny včely, ke svým obydlím a zde zaznamenáváme prvopočátky včelařství domácího neboli včelníků. Včela se jim odvděčila nejen bohatostí snůšky medu, ale i zvýšením úrody kolem domu. K prvnímu sdružení brtníků a včelníků (lesních a domácích včelařů) došlo patrně za vlády Karla IV., - Otce vlasti. Pro vývoj včelařství v Čechách měl velký význam včelařský patent, vydaný Marií Terezií 8. dubna 1775. Tímto začíná soustavný rozvoj česko-moravského včelaření. Patenty totiž prohlašují včelařství za svobodné a oproštěné všech daní a dávek. 24.listopadu 1854 byl založen pod patronací Moravsko-slezské hospodářské společnosti včelařský odbor pro Markrabství Moravské a Slezské vedle odboru hedvábnického a pomologického jež od roku 1898 nesl název Ústřední spolek včelařský pro Markrabství Moravské v Brně. Od roku 22. dubna 1920 organizace přijímá název Zemské ústředí včelařských spolků pro Moravu. V roce 1943 bylo včelařství sloučeno se Svazem hospodářských zvířat jako Zemská skupina chovu včel.

VČELA JAKO SYMBOL

Symbol včely se objevuje již v dobách mytologických. Čím to asi? Včelu si každý z nás spojuje s vlastnostmi pilnost, pracovitost a posluš-nost. To, že se lidé zajímali o včelu již v pravěku, byl především její produkt - med. Med je v přírodě nejsladší látka zdravotně příznivá pro lidský organizmus. Proto se se symbolem včely setkáváme nejen ve Starém zákoně, kdy Mojžíš kráčí do země zaslíbené, mlékem a strdím oplývající, ale také praotec Čech, když stanul na památné hoře Říp, vzpomněl strdí, tedy plástový med. S včelím úlem nacházíme nejen sochy a vypodobnění patrona včelařů sv. Ambrože, ale i řecké Artemis či bohyně zemědělství Cares a v neposlední řadě bohyně lesů a lovu Diany. Včelařství se věnovali již ve starém Řecku a Římě. Filosof Aristoteles označil včelstvo za obraz nejdokonaleji řízeného státu. Úl byl vždy spojován se symbolem svornosti a včelí matka za obraz mocné a dobrotivé vlády jedince. Včely provázely životy římského básníka Vergília, učitele národů J. A. Komenského či bratří Mrštíků a zakladatele moderní genetiky - Řehoře Mendela. Včela dnes představuje především zdravou a neporušenou přírodu.

NĚKOLIK ZAJÍMAVOSTÍ O PRODUKTECH VČEL

Víte že do rodu Včela patří čtyři druhy včel. Včela zlatá je největší a žije v tropické a subtropické oblasti Asie a je rozšířena zejména v hornatých oblastech Indie.Od uvedeného včelstva lze získat až 15 kg medu. Včela květná nejmenší z rodu včel, žije v Ománu, Iráku a Indonézii a ze včelstva lze získat kolem 2 kg medu za rok. Včela indická se vyskytuje zejména v indii, Číně a Japonsku. Od včelstva tohoto druhu lze získat za rok kolem 8 kg medu. Včela medonosná je nejvíce rozšířena mezi včelaři. Tento typ včely se hodí nejvíce k racionálnímu chovu.

JAK VZNIKÁ MED

Ze zoologického názvu včely - Včela medonosná - by si někdo mohl odvodit, že med nosí do úlů včely. Není to však tak jednoduché. Včela do úlu přináší suroviny na výrobu medu - nektar a medovici. Nektar je výměšek rostlinných žláz, které se nachází nejčastěji ve květu. Nektar rostlina používá jako lákadlo na včely, které ji mají opýlit. Medovice je stejně jako nektar cukernatá látka, která se však vyskytuje na listech a jehličí stromů. Tvoří ji hmyz (u nás jsou to zejména mšice), který parazituje na rostlinách a živí se jimi. Včely poté, co výše uvedené suroviny do úlu přinesou, musí je zpracovat. Především odpařit nadbytečnou vodu, které je v nektaru až 60 %, kdežto ve medu jen asi 18 %. Pak včela svými enzymy přemění převažující sacharózu na jednoduché cukry a navíc takto zpracovanou surovinu obohatí o další enzymy. Poté med uloží v plástvích úlů, tyto plástve zakonzervují víčky z vosku, kde med dozrává do své lahodné podoby. Při tomto procesu vynaloží včela obrovské úsilí. Jen pro představu, pro získání 100 g medu musí včely sesbírat pyl z jednoho milionu květů, což představuje asi 150 tisíc výletů pro pyl a pro včely navíc obrovskou vzdálenost.

CO JE TO PROPOLIS

Propolis je velmi vzácná přírodní látka, kterou vylučují pupeny rostlin a stromů k ochraně před plísněmi, viry a bakteriemi. Včely tuto látku sbírají a tmelí jí mezery v úle, ale hlavně ji používají jako jedinou možnou desinfekci na plástve a v úle. Je-li propolis patřičně zpracován přípravky z něj vyrobené jsou chemicky čisté, vykazují tyto přípravky velmi rozsáhlé blahodárné a dnes také klinicky ověřené biologické účinky na živý organismus: baktericidní účinek (ničí bakterie a zastavuje jejich růst), antimykární účinek (ničí plísně a zastavuje jejich růst), antivirový účinek (působí proti virům); antiseptický a antiflogistický účinek (protizánětlivý); lokálně nestetický účinek (způsobuje místní znecitlivění), biostimulační účinek (povzbuzuje imunitní a jiné systémy organismu), antiradiační účinek (tlumí účinky ozáření RTG paprsky a jiných druhů nebezpečných záření), granulačně - epitelizační účinek (podporuje hojení ran a kůže), antitoxický účinek (ruší účinek některých toxických působení na organismus), hypotenzívní účinek (snižuje krevní tlak), choleretický a cholekinetický účinek (způsobuje zvýšené vylučování žluče jaterními buňkami); antiparazitální účinek, antihe-moralgický účinek (působí proti krvácivosti), cytostatický účinek (zastavuje růst nádorových buněk). Z propolisu se dnes vyrábí celá řada kvalitních výrobků, jako například tinktury, spreje, masti, apod. Absolutní vedlejší účinky propolis nemá, ovšem asi jedno promile lidí má na propolis alergii. V takovém případě je doporučeno propolis nepoužívat. Běžně alergii na propolis zjistíme tak, že kouskem vaty namočeném v propolisové tinktuře potřeme kůži na dlaňové straně zápěstí a necháme zaschnout. Jestliže místo do 24 hodin nezčervená nebo se neutvoří pupínky či zarudnutí, pak lze propolis užívat.